Dvacátá léta minulého století představují důležitý milník nejen v oblasti rozvoje kultury a vzestupu životní úrovně, ale jsou také historickým počátkem vzniku profese, bez které bychom si dnes pobyt na palubě letadla asi nedokázali představit.
Palubní průvodčí jsou vizitkou každé letecké společnosti. Veřejnost mnohdy jejich úlohu vnímá pouze z pohledu zajištění pohodlí a servisu v průběhu letu. Netřeba připomínat, že skutečnost je odlišná a hlavní náplní této pozice je zajištění bezpečnosti cestujících.
Na světě dnes létá přes 300 tisíc členů palubního personálu, kteří procházejí náročným výcvikem, na jehož počátku je vždy vyhlášení výběrového řízení konkrétní letecké společnosti.
V EU jsou kritéria pro výběr kandidátů definována mj. příslušným nařízením Komise EU (např. EU 965/2012) a dále specifikována samotným leteckým provozovatelem, který téměř vždy přistupuje k nastavení individuálních požadavků. V praxi se tak může jednat například o požadavek na výbornou znalost českého jazyka, hovoříme-li o kterémkoliv z českých provozovatelů. Samozřejmostí je výborná znalost angličtiny (což je ověřováno přezkoušením v průběhu přijímacího řízení a rovněž během výcviku). Minimální věk 18 let, výška postavy v rozmezí 160 – 190 cm. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou a zdravotní způsobilost jsou samozřejmostí.
Část vybavení pro výcvik palubních průvodčích
Dnes se již nesetkáváme příliš často s celoplošnou inzercí, která by upozornila zájemce na vypsané výběrové řízení. Uchazečů je v současné době na trhu dostatek, a tak se každý musí snažit být aktivní a oslovit vybranou leteckou společnost nejlépe formou zaslání životopisu, který je následně uložen do databáze a v okamžiku, kdy je potřeba doplnit stavy zaměstnanců, může žadatel obdržet pozvánku k prvnímu kolu pohovorů.
Každá letecká společnost má vlastní „klíč“ pro výběr vhodných kandidátů. Rozhodně není hlavním kritériem, zda jste úspěšně absolvovali hotelovou školu, obchodní akademii nebo gymnázium. Určitě byste však měli vědět, pro koho chcete pracovat. Je velký rozdíl stát se palubním průvodčím nízkonákladového provozovatele nebo podstoupit náročnější formu konkurzu a stát se členem týmu prestižního dopravce, který disponuje rozsáhlou sítí linek po celém světě. Posledně jmenovaná varianta prakticky znamená počítat s tím, že místo výkonu povolání nemusí být v ČR, ale v některé zemi vzdálené tisíce kilometrů od domova. V takovém případě mají zaměstnanci mnohdy nárok na ubytování hrazené zaměstnavatelem a v době svého volna mohou využívat výhodných letenek, které jim přiblíží svět na dosah ruky.
Jste-li vybráni na pozici palubního průvodčího (Cabin Attendant), čeká vás kromě vstupní zdravotní prohlídky i časově náročný počáteční výcvik (v odborné terminologii nazývaný Initial Safety Training). Délka je přibližně 1-1,5 měsíce, v závislosti na požadavcích letecké společnosti. Obsahem výuky jsou zejména odborné předměty se zaměřením na postupy související se zajištěním bezpečnosti letu, ale také výcvik zahrnující poskytování služeb na palubě letadla. Po úspěšném složení všech předepsaných zkoušek z vybraných předmětů získáte tzv. Cabin Crew Attestation, průkaz reflektující požadavky EU, který je nedílnou součástí požadovaných dokumentů, bez nichž nelze danou profesi vykonávat.
Simulátor pro výcvik palubních průvodčích
Počáteční výcviky jsou realizovány například v Czech Airlines Training Centre, které disponuje špičkovým vybavením a vysoce kvalifikovaným týmem lektorů. Jeho služeb využívají jak jednotlivci, tak renomované letecké společnosti z České republiky a ze zahraničí.
Po ukončení počátečního kurzu je nutné absolvovat výcvik zahrnující typovou kvalifikaci (Conversion and Differences Training). Jeho délka je závislá na počtu typů letadel, které dopravce provozuje (zpravidla se jedná o cca 30 výukových hodin pro 1 typ letadla). Uplatňováno je pravidlo tzv. „troj-typovosti“ – palubní personál může mít kvalifikaci pouze pro 3 typy letadel současně, přičemž stroje A319/320/321 jsou díky jednotné filozofii považovány za 1 typ. Samostatnou kapitolou je např. A330, kdy je nutné vycvičit posádky zvlášť, a to s ohledem na vybavení odlišnými nouzovými a záchrannými prostředky, včetně specifických postupů pro případ evakuace letadla.
Pak už zbývá jen absolvovat seznamovací a vyváděcí let, kde rovněž proběhne přezkoušení, a dlouholetý sen mnohých z vás, stát se stewardem či stewardkou, se změní ve skutečnost.
Úspěšným absolvováním prvotních výcviků však vzdělávání nekončí. Každoročně se posádky scházejí na opakovacím výcviku, jehož délka je zpravidla 2-4 dny. Také zde se trénují postupy pro zajištění bezpečnosti letu, nouzová evakuace nebo opatření pro případ nezákonného zásahu na palubě.
Osobně jsem ve vzduchu prožil v uniformě téměř 5 tisíc letových hodin, a pokud se o povolání palubního průvodčího opravdu zajímáte, určitě jděte za svým cílem. Jednoho dne budete moci s pýchou konstatovat, že pracujete 10 km nad zemským povrchem.
Tento článek připravil pan Richard Kubelka, Chief Cabin Crew Instructor a Aviation Security Instructor ve výcvikovém středisku CATC. Na závěr jsme mu položili několik otázek:
Co Vás k povolání stevarda přivedlo?
Jednoznačně kladný vztah k dopravním prostředkům a cestujícím. Ale abych byl konkrétnější. Když mi bylo zhruba 12 let, řekl jsem si, že prostě budu létat jako palubní průvodčí. A tak jsem o jedenáct let později svoji představu realizoval. Nicméně musím konstatovat, že pokud bych bydlel u moře a nikoliv u Vltavy, tak by moje kroky směřovaly stoprocentně na loď.
Chcete se podělit o nějaké zajímavé zážitky spojené s tímto povoláním?
Zážitků je opravdu mnoho, každý let přináší něco nového.
Vzpomínám si třeba, jak jsem každý víkend jezdil na soukromé cesty do Drážďan a vracel se vždy v neděli stejným vlakem. A když jsem konečně musel do práce, tak na mě vyšla linka s přistáním v PRG kolem půl deváté večer, což byla shodou okolností doba, kdy jsem se domů vracel v posledních dnech po kolejích. Pomalu se blížilo finále na dráhu 24 a jedna z cestujících se mě ptala, zda vím, kde právě letíme. Tak jsem se podíval z okénka, vyhodnotil situaci a s úsměvem odpověděl, že přelétáváme nad železniční stanicí Roztoky u Prahy a dole právě projíždí rychlík jedoucí z Děčína do Prahy, který má zhruba deset minut zpoždění... Dodnes netuším, zda ta dáma pochopila, že jsem ji poskytl naprosto pravdivou odpověď.
Richard Kubelka vysvětluje obsluhu nouzového východu
Co Vás na tomto povolání láká a baví dodnes?
Před několika lety jsem dostal možnost podílet se na výcviku posádek letadel. Vážím si toho, že mohu být součástí skvělého lektorského týmu. Na druhou stranu bych potřeboval být opět ve věku třiadvaceti let a pro změnu zkusit létání na druhém konci světa u nějaké exotické společnosti. To mě láká a bude lákat pořád. Já se totiž ve vzduchu jako cestující nudím. Mám rád zadní řady v letadle, sledování dění v kabině a opravdu si vážím příjemné a empatické obsluhy. Samotné povolání palubního průvodčího doznalo v posledních letech významných změn. Konkurence je obrovská a pokud chcete, aby se k vám zákazník vrátil, musíte mu v první řadě umět nabídnout profesionální servis s příjemnou atmosférou. Baví mě být obklopen lidmi, kteří kolem sebe dokážou šířit pohodu a dobrou náladu.
Chtěl byste něco vzkázat zájemcům o tuto práci?
Vzpomínám si, jak jsem jednou usnul v kině u filmu „Letuška první třídy.“ Probudila mě až replika hlavní představitelky Gwyneth Paltrow, která konstatovala, že neví, zda je právě v Paříži, New Yorku, nebo Londýně. Přitom ji bolely unavené nohy a neustále musela odmítat pozvání svých přátel na party, protože prostě byla pořád ve vzduchu... Taková je realita. Pokud dokážete přijmout s úsměvem, že práce ve vzduchu vám výrazně změní soukromý život, tak neváhejte a jděte za svým cílem. Létání je především životní styl.
PŘÍKLAD TYPŮ PŘEDMĚTŮ V POČÁTEČNÍM VÝCVIKU
Copyright © 1999-2024 planes.cz | CMS