Ráj není daleko aneb Spotterem v Düsseldorfu

• 2007-05-25 01:40
• na_cestach

Letadlo zpátky do Prahy letělo až po sedmé hodině večerní a obchodní jednání v centru Düsseldorfu jsem zakončil už někdy po poledni. To, že je na tamním letišti vyhlídková terasa, jsem vypátral již při příletu. Bylo týden po velikonocích, nebe bez mráčku a na polovinu dubna velmi teplo. Takže odpolední program byl jasný - dopravní letadla.

Letiště je dobře přístupné - pro motoristy leží přímo u dálnice A44, vlakem lze pohodlně cestovat z Düsseldorfu či Duisburgu, případně i ze vzálenějších destinací spoji InterCity a od nedalekého výstaviště sem jezdí autobusová linka. Volba vlaku zajišťuje cestujícím další nevšední zážitek - nádraží spojuje s letištěm SkyTrain se svými automaticky řízenými vagónky na visuté dráze, dlouhé 2,5 km.

Na vyhlídkovou terasu letiště se lze snadno dostat z odbavovací haly a není možné se splést - v odletovém podlaží je jen jediný eskalátor ve směru nahoru do dalších pater budovy. Směr udávají i šipky s ikonou sluníčka a mráčku. Pak ještě jedním kratším eskalátorem nahoru do dalšího patra a to už jste na začátku uličky cestovních kanceláří. Zde na své zájemce čekají stovky tisíc lůžek v tisících rekreačních zařízení ve stovkách turisticky atraktivních destinací celého světa. Inu, Němci jsou proslulí cestovatelé... Na konci uličky nalevo je restaurace, napravo pak obchod s modely letadel od měřítka 1:500 až po 1:32. Jen o pár metrů dál je pokladna a vstupní dveře na terasu. Žádný rám, žádná kontrola. Dospělý návštěvník platí za vstup 2 eura. Terasa je otevřena od šesti ráno do devíti večer.

Architekti vyprojektovali odbavovací a nástupní prostory pěkně symetricky, s dvoupodlažní klasicky řešenou obloukovou odbavovací halou (spodní podlaží přílety, horní podlaží odlety), na kterou navazuje trojice nástupních prostor, označených jako terminály A, B a C. Přičemž terminály A a C jsou typické dlouhé nástupní prsty, otevřené vůči sobě do širokého písmene V, každý napojen na jeden konec odbavovací haly. Teminál B je vklíněn mezi ně a představuje svým určením nástupní prst, i když svými rozměry a tvarem je to spíše hala - jedná se o obdélník o půdorysu přibližně 70 x 160 metrů. Samotná vyhlídka je umístěna právě na střeše terminálu B letiště a zaujímá jen o něco méně než jeho polovinu. Pro pozorování a fotografování je to místo takřka strategické, neboť je přesně v ose odbavovacích ploch letiště. Navíc i světelné poměry jsou příznivé - osa terminálu B a tím i terasy je orientována severozápadním směrem, takže letadla i dráhy jsou z hlediska spottera po většinu dne ve směru po slunci. Z terasy sice vyčnívá řídící věž, stánek s občerstvením, klimatizační a další zařízení, ale nic z toho výhledu na letadla a letiště nijak nebrání. Z vyhlídky, kde zábradlím ohraničená pozorovací linie má tvar tvar širokého U, je tak dobře vidět zejména na všechny stojánky terminálu B - jejich nástupní mosty jsou shora doslova na dosah ruky. Již zmíněné pouhé nízké zábradlí usnadňuje pozorování a fotografování letadel a tak jenom dva přítomní "security" v reflexních vestách svědčí o tom, že se jedná o prostory jakési vyšší důležitosti. Velmi dobře je vidět i na obě paralelní VPD (05/23) a na všechny pojížděčky.

Letiště je zde od roku 1927 a původně se jmenovalo Rhine Ruhr Flughafen. V roce 1998 bylo přejmenováno na Düsseldorf International a dnes je počtem odbavených cestujících třetím největším letištěm v Německu hned po Frankfurtu a Mnichovu. V loňském roce jím prošlo 16,3 milionu cestujících. Tento údaj je pro příznivce letectví a spottery zárukou toho, že je na ploše pořád co pozorovat a fotit - například na startu je téměř vždy alespoň malá fronta dvou, ale častěji i více letadel a přistávací reflektory letounů jdoucích na přistání jsou v dálce také vidět téměř neustále, nemluvě o letadlech všelijak taxujících, vytlačovaných, vyčkávajících, plněných palivem atd. Náruživý spotter se na takto pojaté a navíc velmi rozlehlé vyhlídce ale dost nachodí, protože pokud nechce nic zajímavého propásnout, musí neustále přecházet mezi oběma stranami a čelem terasy.

Provozu u prstu A vévodí Lufthansa s B737 a A320 a spolu s ní i její regionální dcera Lufthansa Regional s letadly typu ARJ, CRJ a ATR. U prstu B, čili přímo pod ochozy terasy, se střídají letadla dopravců z celé Evropy a občas i ze zámoří. A u prstu C jsou odbavovány zejména chartery do/z turistických destinací. Největšími stroji, které jsem ten den mohl pozorovat, byla čtveřice A330-200 LTU (pro LTU je Düsseldorf International domovskou základnou), pak stejný typ Emirates a ráno byl u východu B03 k vidění i B767-300ER společnosti Delta na lince z Atlanty.

Jinak jsem si na vyhlídce všiml i dvojice ornitologů, kteří, vybaveni silnými dalekohledy, počítali a zaznamenávali ptactvo poletující kolem letiště. O menší vzruch se pak na terase postaraly zejména starty obou B737 společnosti Turkish (v 15:30 do Ankary, v 17:30 do Istanbulu), kdy se na vyhlídku nahrnuly celé početné rodiny místních Turků. Jejich příslušníci se se poté, co se dole v odletové hale rozloučili se svými příbuznými, přesunuli nahoru na terasu a tam trpělivě vyčkávali na odlet tureckého letadla. A všichni startujícímu letounu vždy poctivě mávali na rozloučenou. Ještě jeden malý postřeh si neodpustím - všechna letadla nízkorozpočtových Air Berlin a charterového Condoru bez výjimky zářila čistotou, zejména jejich bílé trupy v ostrém odpoledním slunci vypadaly, jako by právě vyjely z montážní haly. A vystřídalo se jich to odpoledne na letišti nejméně deset.

V honbě za záběry jsem se tak na terase dočkal i příletu svého B737-500 ČSA z Prahy. Ještě jsem jej stačil vyfotit a pak v klidu, s vědomím, že mám na nástup do letadla nejméně tři čtvrti hodiny, jsem se ponořil zpátky do útrob letiště.

Takže přátelé, máte-li rádi letadla a v Düsseldorfu na letišti Vám zbývá trocha času, a můžete-li zároveň oželet dvě eura, pak neváhejte. Je to dobrá investice.

Related categories