První let Airbusu ČSA z New Yorku

• 2005-02-24 02:00
• na_cestach

Amerika - při vyslovení tohoto slova má mnoho lidí žijících mimo americký kontinent zvláštní pocity, mísící se v nádechu amerického snu, něčeho dalekého, a u některých i s pocitem světové velmoci. Jsou ovšem i tací, které to do Ameriky stále táhne a snaží se tam nějakým způsobem prosadit. Naši předkové v minulém století to oproti nám s Amerikou měli podstatně složitější, zvláště co se týká dopravy na severoamerický kontinent a zpět. Na začátku dvacátého století se dalo dostat do Ameriky pouze lodí a ani tento druh dopravy v té době nebyl úplně bez problému. Sem tam se nějaká ta loď někde potopila (viz např. slavný Titanic), ale i doba cesty se počítala nikoliv v hodinách, ale v týdnech, a o pohodlí na cestě někdy nebylo radno ani mluvit. Loď zmítající se v ledových vlnách, houpající se paluby, mořská nemoc, to vše byly atrakce, se kterými musel cestovatel téměř vždy počítat.

Ve dvacátých a třicátých letech se objevují první pokusy přeletět Atlantik, pak následuje druhá světová válka a po ní obrovský rozmach letecké interkontinentální dopravy. Cesta do Ameriky se již dá počítat na 2-3 dny oproti lodím křižujícím Atlantik. Nad lodní dopravou se prohánějí Lockheed Constellation dnes již neexistujícího Pan Am, všemožné DC-4 až DC-7. Svět se tím zmenšil a lidé začínají objevovat a využívat leteckou dopravu v podstatně větší míře než přepravu lodní, a procento cestujících přepravených letadlem začíná být o hodně vyšší.

Začátek šedesátých let přináší proudovou éru a čas potřebný ke zdolání oceánu je už v podstatě půl dne. Slavný Boeing 707 nebo DC- 8, tahouni atlantického provozu, ale také Bristol Britannia, Tu-114 nebo IL-18. Největší rozkvět přichází v letech sedmdesátých, kdy na scénu přicházejí velkokapacitní proudové stroje Boeing 747, DC-10 , Lockheed L1011 TriStar, ale i další stroje jako např. VC-10, IL-62 a koncem desetiletí také dnes již nelétající Concorde, který dokázal uletět trasu mezi Londýnem a New Yorkem za necelé čtyři hodiny. V letech osmdesátých nastupují Boeing 767, IL-86, Airbus 310-300 apod. a konečně v posledních deseti letech dvacátého století Boeing 777, Airbus 330 a 340.

I já jsem několikrát do a z Ameriky letěl. Cesta, kterou chci popsat, byla tak trochu výjimečná. Uskutečnila se totiž v březnu roku 1991, což byl rok, kdy ČSA dostalo svoje první dva Airbusy 310-300. Asi již tušíte, kam mířím. Ano, bude se jednat o první let Airbusu ČSA přes Atlantický oceán. Nikoliv cestou na západní polokouli, ale zpět z New Yorku do Prahy, kterého jsem měl to štěstí se hříčkou osudu možnost zúčastnit. Dne 4. 3. 1991 jsem se v pozdním odpoledni dostavil na letiště Johna Fitzgeralda Kennedyho. Po proceduře odbavení a bezpečnostní kontrole se ocitám v prostoru pro odlety a mohu pozorovat provoz na tomto letišti. V tom vedla letecká společnost Pan Am, která pár dní po mém odletu zkrachovala, a její stroje Boeing 727, 747, Airbus 300, 310 a regionální stroje Dash 7 a ATR 42. Dále jsem viděl TWA - další ze společností, co dnes již neexistují, a její Boeingy 727, 747, 767 a Lockheed L1011 TriStar. Dále Delta Air Lines s B-727/757/767, Northwest Orient (dnešní Northwest Airlines) s Boeingem 747. Následuje American Airlines s B-727 a DC-10, United Airlines s B-747 a výčet pokračuje společnostmi America West Airlines, US Air, American Trans Air, Federal Express atd. Evropské společnosti: British Airways s B-747 a TriStarem, Lufthansa s DC-10, Air France s B-747 a Concordem (ten jsem viděl od AF toho dne poprvé a byl jsem jím velice potěšen). Aer Lingus tu byl s B-747, Swissair a Finnair s DC-10, Sabena s A310-300, a v té době do USA létající IL-86 Aeroflotu. Stálo tu také pár jihoamerických společností jako Ladeco s B-707, Lan Chile B-767, Aerolineas Argentinas s B-747, Varig s B-747-300 atd.

Po páté hodině přiletěl z Prahy přes kanadský Montreal Airbus 310-300 ČSA, který musel nejdříve projít tradiční procedurou natankování paliva, doplnění nového cateringu, úklidu, vyložení a naložení zavazadel a carga. Tuto zimu (1990/91) ČSA létalo do New Yorku dvakrát týdně formou rotací: v pondělí letěla linka OK598 Praha - Montreal - New York a zpět přímo jako OK601 do Prahy. V pátek OK 600 Praha – New York a zpět jako OK599 New York - Montreal - Praha. Do začátku března byly linky obsluhovány s IL-62M a od již zmíněného 4.3.1991 začal létat Airbus 310-300. Přichází posádka vedená kapitánem Hellebrantem a ještě jedna posádka z IL-62M kapitána Topinky, která se už pouze poveze jako cestující domů do Prahy. Za pár minut začíná ve východu nástup cestujících a tak i já se pomalu dostávám do novotou vonícího letadla OK-WAA a usedám na místo 6H. Již je úplná tma a já pozoruji vedle stojící osvícené Airbusy 310-300 Pan Am. Před osmou hodinou se náš Airbus pohnul formou push-back od odletového východu a po dvaceti minutách pojíždění dojel k prahu dráhy 31L. Na startu před námi byl B-747 Aer Lingus, jehož start jsem se zaujetím pozoroval. Ve 20:20 místního času startujeme, následuje letmý pohled na terminál Pan Amu, po necelé minutě letu je chvilku vidět Manhattan a jeho dnes již neexistující dvojčata a již se noříme do oblačnosti, takže z města již není nic vidět. Levou zatáčkou se otáčíme severovýchodním směrem a za pár minut jsme již nad mraky a začínáme uhánět směrem ku Praze.

Následuje rozdání sluchátek a přiloženého letáčku, co je na kterém kanále za hudbu a název filmu, který se bude promítat. Na tomto letu byl promítán americký film ,,Dvojčata“. Každý dostává obálku s upomínkovými předměty, připomínající první let našeho Airbusu z USA do Československa. Tu noc byl úplněk a měsíc krásně ozařoval širé kanadské pláně, pokryté sněhem. Opravdu skvostný pohled. Nad Ganderem opouštíme americkou pevninu a následující 4 hodiny plujeme nad Atlantickým oceánem. Nemůžu usnout a tak se snažím procházet po letadle. Linka je poloprázdná. V tu dobu totiž vrcholila válka v Perském zálivu a spousta linek a leteckých společností létala poloprázdná. Na poslední trojsedačce v ekonomické třídě seděl deportovaný člověk ze Spojených států. Jeho jméno si již nepamatuji, ale jeho příběh v kostce ano. Dotyčný byl ještě za komunistického režimu odsouzen za vraždu a v rámci humanizace porevolučního vězeňství mu byla udělena třídenní vycházka za odměnu. Z té se samozřejmě již nevrátil a byl asi za rok objeven na Floridě. Jak se tam dostal, to nikdo nezjistil. S pouty na rukou byl doprovázen dvěma agenty FBI. Půlku cesty si s ním povídala naše známá herečka Jiřina Bohdalová, která seděla o pár řad dál a vězeň jí nesmírně zajímal. Ještě než vstoupíme nad evropskou pevninu, začíná den přebírat vládu nad nocí.. Na monitorech běží propagační film o Praze. Následuje další občerstvení a v půl desáté začínáme pomalu klesat k Ruzyni. Celá Evropa ten den byla pod mrakem a tak již není nic vidět. Noříme se do mraků, následuje pravá zatáčka a již vypadáváme z mraků v ose tehdejší dráhy 25. Přelétáváme Vltavu a v 09:58 ladně přistáváme v Praze. Pak již vyklízíme na pojížděcí dráhu D, následuje F a přijíždíme před hlavní budovu. První pravidelný zaoceánský let Airbusu 310 ČSA skončil. Na letišti v době našeho příletu stála pouze další letadla ČSA a B737-500 Balkan. Vystupujeme pomalu z letadla a pro mne se stává další výlet na americký kontinent historií. Od té doby jsem do New Yorku letěl Airbusem ČSA několikrát, ale vždy na letiště Newark. Symbolicky jsem se na letiště JFK vrátil 11.3.2004 po letu z Prahy s OK-YAC.

Omlouvám se čtenářům za to, že u tohoto článku nebudou uveřejněny žádné fotografie, neboť fotky z tohoto výletu s leteckou tématikou neexistují. Certifikát prvního letu Československých aerolinií z New Yorku do Prahy, který dostal na palubě každý cestující, připojuji.

Related categories