Evropská komise (EK) dlouhodobě požaduje, aby Rusko přestalo účtovat zvláštní poplatky za použití transsibiřských koridorů, což Rusko dlouhodobě odmítá. Transsibiřské koridory představují nejkratší spojení Evropy a jihovýchodní Asie a jsou historicky předmětem zvláštních poplatků.
Požadavek naposledy vznesl na konferenci Airline Economics v Dublinu komisař EK pro mobilitu a dopravu Henrik Hololei. Zároveň uvedl, že pro Rusko již nebudou platit původní ekonomická pravidla.
Výzva Evropské komise není v dané situaci ničím jiným než PR výkřikem do tmy. Rusko se touto otázkou v době sankcí zjevně zabývat nebude. Problém transsibiřských přeletů se od devadesátých let periodicky objevuje a zase zaniká, aniž by se dosáhlo pokroku. Rusko argumentuje, že se jedná o uznanou, historickou výjimku z mezinárodních pravidel.
Po invazi na Ukrajinu v únoru uzavřely 28. února 2022 západní země svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. Rusko v rámci odvetných opatření zase zakázalo dopravcům z 36 zemí lety ve vzdušném prostoru Ruska. Přinejmenším 21 leteckých společností v důsledku toho přesměrovalo své lety mezi Evropou a Asií mimo Rusko. Zrušeny či přesměrovány byly nejenom lety z/do Evropy, ale také např. lety USA – Indie a USA – Střední východ nebo Austrálie – Británie. Dodatečné letové hodiny samozřejmě znamenají dodatečné náklady.
Analytik Robert Mann spočítal, že např. let Finnairu (A350-900) do jihovýchodní Asie spotřebuje o 141 tisíc litrů paliva navíc, což v březnových cenách obnášelo 17 000 dolarů. To nezahrnuje další vícenáklady. Podobně let Japan Air Lines (Boeing 787-9) z Londýna do Tokia se prodlouží o 4,5 hodiny, což jen v dodatečných palivových nákladech činí 20 000 dolarů. Finnair využíval cest přes Sibiř od roku 1994.
Dalším faktorem je, že možnost používat transsibiřské cesty přináší mimořádnou konkurenční výhodu zejména čínským leteckým společnostem. To byl vloni jen teoretický problém, ale nyní, když Čína otevřela hranice a vzroste provoz mezi Evropou a jihozápadní Asií, nabyl na aktuálnosti.
Vloni 6. prosince vyzval šéf IATA Willie Welsh, aby se západní země naléhavě zabývaly otázkou znovuobnovení letů transsibiřskými koridory. Uzavření kratších cest mezi Evropou a Asií je podle něj velkým problémem západních leteckých společností. Uzavření těchto cen vrátilo západní letecké společnosti na letové cesty z dob studené války.
V roce 2006 Rusko a EK uzavřely dohodu, která měla vest k tomu, že se strany dohodnou na „transparentních a nákladově orientovaných“ poplatcích za přelety Sibiře. Jednání však nikam nevedla.
Ještě před únorem 2022 Rusko argumentovalo tím, že západní země zatěžují leteckou dopravu nejrůznějšími „ekologickými“ daněmi, které taktéž odporují principu „transparentně a nákladově orientovaných“ poplatků. Rusko je jednou z mnoha zemí, které vystupují proti dodatečným poplatkům, které odporují Chicagské konvenci.
Otevírat v nynější vyhrocené situaci otázku tranzitních poplatků přes Sibiř kromě PR žádný praktický efekt nepřinese. Bylo by rozhodně smysluplnější zabývat se požadavkem, který vznesl šéf IATA Willie Welsh, který vychází z naléhavých komerčních potřeb západních společností. (Obr.: Financial Times, Bloomberg)
EK je jeden večer výkřik do tmy za druhým 
Další neodborný překlad, je jasné, že když má A-350 kapacitu cca 166 000 litrů , tak spotřeba větší o v článku udávaných 141 000 litrů je nesmysl.
A350-900 spotřebuje za hodinu letu cca 5,5 tuny paliva, což je asi 10 000 litrů. ze by cesta pro finnair byla o 14 hodin delší? to asi tak uplně ne.
a i kdyby - tak 141 000 litrů paliva určitě nebude stát 17 000 dolarů.
Celkem 4 záznamy
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
Nula sem, nula tam... ale alespoň je vidět, že to někdo čte