Velké dobrodružství aneb Za průkopníky vesmírných letů do Stockholmu

• 19.09.2011 16:00
• na_cestach

Čtenáře Planes by mohlo zajímat, že velmi zajímavá akce, týkající se průkopnického období letů do kosmu, je až do 6. listopadu 2011 k vidění v Technickém muzeu ve Stockholmu. Americká vesmírná agentura NASA zde formou výstavy „A Human Adventure“ nabízí reprezentativní průřez pionýrskými etapami cesty člověka do kosmu. Další, dnes již uzavřená kapitola vesmírných raketoplánů, je připomenuta už jen symbolicky.

Soulodí Skylab

Na řadě exponátů, filmů, obrázků a popisek se návštěvníci podrobně seznámí s programy Mercury, Gemini, Apollo, Skylab a Sojuz – Apollo. Největšími exponáty jsou vesmírné lodi z těchto programů. Jedná se sice o pouhé makety ve skutečné velikosti či pozemní neletové exempláře, ale to není nijak na závadu. Přínosem je fakt, že jsou všechny soustředěny na jednom místě, dále že kopie jsou bez výjimky velmi precizně provedeny a nejsou (tak jako v amerických muzeích vystavované originály) v žádných ochranných schránkách z plexiskla, které téměř znemožňují jejich fotografování. Vystavované kosmické lodi jsou navíc jako nové – oproti jinde vystavovaným originálům nejsou totiž ožehnuty proudy žhavých plynů z průletu atmosférou při brzdícím manévru při přistání.

Apollo

Již ve vstupní dvoraně muzea je připomenut švédský přínos prezentovaným americkým cestám do vesmíru – ve vitríně je instalovaná kamera Haselblad, jakou byly pořízeny např. všechny ty krásné snímky z povrchu Měsíce. Některé kamery se tehdy staly družicemi Země (např. E. Cernan jednu „ztratil“ při svém výstupu do kosmického prostoru z lodi Gemini 9), šestice dalších dodnes leží pohozená v měsíčním prachu v místech přistání měsíčních expedic programu Apollo – každá výprava s sebou nazpět brala jen kazety s naexponovaným materiálem; použité kamery astronauti vyhazovali z lodi coby přílišnou zátěž před závěrečným uzavřením a natlakováním měsíčního modulu vždy před startem zpátky na Zemi.

Mercury

Vstupní koridor expozice je věnován teoretikům a prvním stavitelům raket - Ciolkovskému, Goddardovi, Oberthovi. Rovnice, náčrtky, obrázky modelů a prvních raket na kapalná paliva. Texty popisek jsou ve švédštině a angličtině, audioprůvodce pak ve světových jazycích. Čeština chybí, samozřejmě jsem ji ani neočekával. V prvním sále se pozornosti dostalo i snílkům a spisovatelům vědecko-fantastických románů – zde nemůže chybět Jules Verne, H.G. Wells atd. V další chodbě již přituhuje – jsme na konci padesátých a v začátku šedesátých let 20. století a mezi velmocemi nastaly vesmírné závody. Vše připomínáno především fotografiemi a popiskami, autentickými novinovými články, dobovými karikaturami. Levá polovina chodby patří Američanům, pravá Rusům; na jejím konci se na sebe šklebí Chruščov s Kennedym. Památný projev prezidenta Kennedyho o „cestě člověka na Měsíc a zpět ještě v této dekádě“ běží v dobové televizi.

Dále se seznámíme s hlavními konstruktéry - se Sergejem Koroljovem, Wernherem von Braunem, Maxem Fagetem, a s výtvory jejich konstrukčních kanceláří. Spolu s J. Houmboltem probereme (animace na obrazovce) tři principiální možnosti letu na Měsíc (přímý let, setkání na oběžné dráze kolem Země, setkání na měsíční orbitě), jak je vysvětloval manažerům projektu Apollo v roce 1961. Když už zvítězila koncepce setkání na oběžné dráze kolem Měsíce, začal vývoj výsadkového člunu. K této problematice je ve vitríně i několik modelů měsíčního modulu, kde je patrné, jak se postupně jeho podoba vyvíjela až k finálnímu použitému řešení.

Řídící panely lunárního modulu

Nejatraktivnější exponáty jsou instalovány v dalších dvou halách muzea. Těmi největšími jsou v prvním sále kabiny lodí Mercury, Gemini a Apollo, setkávací modul Agena z programu Gemini a maketa přídě raketoplánu, ve druhém měsíční vozidlo Rover, ruský Lunochod, přední stěna měsíčního modulu s řídícími panely a okénky, makety raketových motorů a nosných raket, vše i s demonstračními videoprogramy. Ke každému programu je vždy instalována vitrína se zajímavými maličkostmi a s popiskami.

Na jedné z velkoplošných televizí se lze seznámit i se jmény a tvářemi těch, kdo položili na oltář kosmické vědy svoje životy.

Lunochod

Několik postřehů: Při pohledu do útrob lodi Gemini se pokaždé musím sklonit nad tím, kolik profesionálního sebezapření prokázali Frank Borman a Jim Lovell (samozřejmě, že by to udělala kterákoliv jiná dvojice astronautů), když oba museli prakticky každý jen na svém sedadle vydržet v kabině kroužit kolem Země celých 14 dní. Ale i pohled do mnohem většího velitelského modulu Apollo nasvědčuje tomu, že zde o moc více místa není. Právě díky absenci plexisklových obalů jsem ale poprvé mohl v této lodi nahlédnout i pod sedadla astronautů do nepříliš vysokého, zato relativně rozlehlého prostoru lodi, který představoval velký přínos oproti těm předchozím.

Gemini

O tom, za jakých podmínek první výpravy do kosmu probíhaly, dobře vypovídá další zajímavý exponát – tím je logaritmické pravítko, používané na palubách lodí všech tří kosmických programů například k navigačním výpočtům. Vystaveny jsou i autentické letové manuály na tvrdých kartičkách, spojené ocelovými kroužky, osobní věci astronautů, skafandry, padáky, nafukovací záchranné čluny a vůbec celá řada dalších větších či menších předmětů, bez nichž by počáteční výpravy za hranici zemské atmosféry nebyly možné. Uvidíme i filmem Apollo 13 zpopularizované filtrační jednotky na čištění vnitřní atmosféry lodi.

Pomůcka pro vědecké výpočty na palubě prvních kosmických lodí

Osobně považuji právě toto období pionýrského průzkumu vesmíru, završené pilotovanými lety na Měsíc, za největší dobrodružství, jaké kdy člověk zažil (proto ten titulek); a to jsem nastudoval a přečetl o této problematice co se jen dalo a nevynechám žádné muzeum, kde je cokoliv z tohoto oboru k vidění. Jenže NASA servíruje svou výstavou tuto historii komplexně, pěkně zabalenou, společně se zajímavými a jinde nedostupnými detaily. Pokud tedy máte cestu do Stockholmu a zajímá vás kosmonautika, pak neváhejte. Expozice je to znamenitá.

Vstupné pro dospělého je 160 švédských korun, otevřeno je denně od 10 do 18, ve středu do 20 hodin. Další informace jsou na www.ahumanadventure.com.

Související kategorie