Intrepid při pohledu z moře. Vidíme část od věže směrem ke přídi, na které se nacházejí dvě rozjezdové dráhy. Obě mají katapultovací zařízení (o tom se zmíním dále). Zde je znázorněný stav, kdy jedno letadlo opouští na konci dráhy palubu a druhé se chystá vzlétnout.
Zde už jsme na velitelském stanovišti (vyhýbám se výrazu „kapitánský můstek“, nebylo by to přesné). Je to nejhlavnější část celé lodi, jakýsi mozek všeho dění. Dokonce kapitán má svoji kajutu hned za pracovištěm navigátora, aby byl stále na místě. Výklopný rám těsně pod oknem sloužil k upevnění hlavního kompasu a je vyrobený z nemagnetických slitin. Že tam kompas nyní není, svědčí o tom, že už tam byli Češi.
Tady jsme na pracovišti navigátora, které je v těsném sousedství velitelského stanoviště. Vedle má kabinu kapitán lodi. Podle mého názoru je navigátor, hned po kapitánovi, nejdůležitější osobou na lodi. Do zásuvek pod stolem se ukládaly potřebné mapy.
Jsme opět v další části rozlehlého velitelského stanoviště, které neuniklo zvídavé pozornosti malých i velkých návštěvníků. Je odtud opravdu dobrý výhled, jak uvidíte na následující fotce. Na celé prohlídce tohoto muzea na vodě je velice sympatické, že vás nikdo zřetelně nehlídá ani vás neokřikuje.
Toto je pohled z velitelského stanoviště směrem ke přídi lodi. Vidíme obě startovací dráhy, u té vpravo je viditelná drážka v palubě, ve které se pohybuje zařízení, které pomáhá letadlu dosáhnout patřičnou rychlost pro start. Je to hydraulicko–pneumatický mechanismus. Na začátku rozjezdové dráhy jsou upevněny jakési izolační rohože, které chrání palubu před žárem z výstupních trysek. Paluba je sice ocelová, ale i tak má svou tepelnou ochranu. Úplně na konci (bude vidět na jiné fotce) je ocelový rošt, který obrací proud horkého vzduchu z výstupních trysek motorů směrem vzhůru.
Stanoviště kormidelníka, odkud se celá loď řídí. Úplně nejvíce mě překvapilo, že nemá přímý výhled ven, ale má před sebou tři kulatá okénka, kterými vidí do velitelského stanoviště. Kormidelnímu kolu chybí i kolíky po obvodu, které jsme zvyklí vídat na historických škunerech. Tam skutečně měl kormidelník celou loď „v rukách“, a kormidlo bylo ovládané přímo, lanovým převodem. Zde se kormidlo přímo neovládá, ale kolem je ovládané pouze šoupátko hydraulického mechanismu, kterým se řídí přívod tlaku hydrauliky „vpravo – vlevo“. Je to stejný princip, jaký je na řízení přední podvozkové nohy u letadla. U letadla navíc pracovní válce řízení přední podvozkové nohy slouží jako tlumiče bočních kmitů. Co se týče síly, potřebné k ovládání takto velké lodi, není veliká, a kormidlo by mohl ovládat i ten malý chlapec, co u něj stojí. A je tu ještě jedna věc, na kterou vás musím upozornit. Jsou to jakési trubky, přímo nad kolem. Není to nic jiného než dorozumívací zařízení, kterým kormidelník dostává povely, na příklad : „30° doprava“. Jednoduché, že? Žádná elektronika, naprosto spolehlivé!
V této poloze se nachází letadlo těsně před opuštěním paluby. Je to poloha velice vzácná, většinou se odlepí ještě před koncem dráhy. Na filmu, který jsem v průběhu prohlídky měl možnost vidět, to bylo s vrtulovými letadly trochu napínavější. Tam skutečně při startu dojel až na konec dráhy, při opuštění paluby se trochu prosedl, tak že na chvilku zmizel z očí, a byl znovu k vidění asi za dvě vteřiny. Teprve potom jsme ho mohli sledovat, jak stoupá. Trochu napínavé.
Dráha není vyosena celá, pouze část na zádi lodi sloužící k přistávání. Než se začaly pro starty letadel používat katapulty, potřebovala letadla ke startu celou délku paluby a i tak to pro těžší stroje bylo doslova na hraně. O tom se zmiňuje i autor článku. Pokud tedy letadla startovala, nebylo možné, aby jiná současně přistávala, neboť ke startu připravené stroje stály za zádi paluby, aby měly k dispozici co možná nejdelší dráhu.
S nástupem proudových strojů po 2. sv. válce na letadlových lodích vyvstal problém se značnou délkou dráhy, kterou tyto stroje potřebovaly ke startu, protože ačkoliv letadla mohla létat těsně pod hranicí rychlosti zvuku, tehdejší pohonné jednotky neposkytovaly dostatečnou akceleraci, aby stroj vzlétl z krátké paluby vlastní silou.
Řešením se stal parní katapult, který na několika desítkách metrů udělí letounu potřebnou vzletovou rychlost a ke startu tak stačí jen cca 1/3 délky paluby. Tím se uvolnila zadní část paluby pro přistání, ovšem možnost současného startu a přistání tím nebyla zdaleka vyřešena, především po stránce bezpečnosti. V případě, že by pilot "netrefil" žádné z brzdících lan, která mají stroj zastavit, by totiž smetl všechno, co by mu stálo v cestě. Řešilo se to dodatečnými záchytnými systémy (něco podobného se používalo i na našich pozemních letištích za socialismu), ale ani tak to nebyla žádná legrace.
Jako ilustrace může posloužit scéna z filmu "Mosty na Toko-ri" (www.youtube.com/watch?v=XAdwasXRJhs) odehrávajícího se v době války v Korei. Tehdy už na letadlových lodích sloužily proudové stroje, ale lodě měly ještě klasické přímé paluby. Nezdařeným přistáním prvního stroje byla poškozena nouzová záchytná bariéra, a proto druhému pilotovi s krátícím se palivem postavili do cesty jeřáb, aby jeho letadlo napáchalo méně škody, kdyby to taky nezvládnul.
Definitivně to vyřešila až změna konstrukce nových letadlových lodí, které mají z důvodů bezpečnosti přistávací část paluby vyosenou vlevo. Těsně před dosednutím (proudovému motoru trvá dosažení vzletového výkonu několik vteřin) pilot dává plný plyn a v případě minutí lana přejede palubu a opět nabere výšku, aniž by ohrozil kohokoliv a cokoliv jinde na lodi. I v případě fatálně nezdařeného přistání, kdy stroj není schopen dalšího letu, buď zůstane stát na přistávací palubě, kde se o něj postarají hasiči a záchranáři nebo setrvačností dojede ke kraji paluby a spadne do moře, opět bez ohrožení strojů a personálu na jiné části paluby.
Při další návštěvě určitě USS Intrepid znovu navštívím, zejména kvůli novému významnému přírůstku - raketoplánu Enterprise. Na Cape Canaveral jsem prolézal Explorer, který ale ve vesmíru nikdy nebyl...
Mohol by som sa spytat, aky ma vyznam to vyosenie 9 stupnov? Keby bola draha rovnako ako os lodi tak by sa z nej nedalo vzlietat?
Byl jsem na lodi někdy před 5-ti lety a musím říct, že jsem byl dost zklamán. Nevím, jestli se něco změnilo nebo jsem jen vše neobjevil ale do nižšího podpalubí jsem vchod nenašel - strojovna, zázemí.... I v hangáru to byla tak trochu pouť. To když to srovnám s HMS Belfast v Londýně, tam se mi opravdu líbilo (i když to nesouvisí s letadly). Šlo prolézt snad vše. Kotelna, turbíny, dělové věže, ubikace (včetně té v úplné přídi...)
...jeste kdyz jsem zil v nemecku, muj dobrej kamarad dostal s Cestovni kancelari mladych zajezd do Jugoslavie a protoze chtel zdrhnout jel jsem tam pro nej, s tim ze ho prevezu prez Rakousko do nemec. A protoze zajezd byl zaplacen na dva tydny, dva tydny jsme si uzivali more a Jugoslavie s tim ze posledni den misto do autobusu muj kamarad odjede se mnou. Byla tam samozrejmne parta lidi, a tak se popijelo, jezdilo na vylety a navazovali ruzne vztahy. Vsechno probehlo podle planu. Asi par mesicu potom mam v nemecku telefon, dva kluci z toho zajezdu prijeli do nemecka. Rikam si "krajani" a tak jsem je ubytoval doma, vozil je, a jinak se o ne staral. V den jejich odjezdu jsem bohuzel musel nekam jet a bylo mi blbe je brzo rano vyhodit je na ulici (jsou to preci "krajane") a tak jsem jim rekl proste zabouchnete dvere pri odchodu. No k memu prekvapeni po navratu domu bylo ukradeno vsechno co se ukract dalo. Hodne dlouho jsem se z toho probiral......ale proc to pisu? Nemyslim si ze vsichni cesi jsou zlodeji a nemyslim si ze ceskej narod je narod zlodeju. Je to moje osobni zkusenost, poucil jsem se z ni jako z jinych zkusenosti ktere jsem za ty leta ve svete udelal. Pokud autor udelal ne zrovna senzitivni poznamku, mozna ma podobnou zkusenost. Neni to "srani do vlastniho hnizda" ale jeho osobni zkusenost. Pokud to nekdo vztahuje na sebe, je to chyba, clovek by mnel videt veci kriticky i kdyz je to nekdy neprijemne. Je treba se zamnerit na veci pozitivni, pokud mi nekdo rekne ze jsem zlodej, vim ze nejsem. Kdyz jsem v roce 1990 navstivil moji mamu v nemecku a vsude po obchodakach byli ceske napisy typu: "cesi nekradte nam tady" bylo mi z toho smutno, ale necitil jsem se narcen. Ja platil. Vsude na svete jsou lide dobri a lide kterym je treba se vyhnout. Diskuze kdo je vetsi zlodej cele veci neprospeje. Berte to jako muj osobni nazor.....a hned mne nebijte!
Vážený pane.Včera jsem určitě nebyl zcela při smyslech,když jsem Vás hrubě urazil.Přijměte,prosím,moji uctivou omluvu.Ve skutečnosti jsem já tím idiotem,protože se nedokážu ovládat a dělám si zbytečně nepřátele.Pavel.B
Plně souhlasím se Shpalekem. Pokud autor článku nemá konkrétní důkaz o té krádeži tak jeho poznámka o Češích je absolutně nevhodná - a speciálně na tomto fóru - a tím značně degradovala jeho jinak zajímavý článek.
Ostatní podobně smýšlející čížkové by si taky neměli moc domýšlet. Z vlastních zkušeností z cest po celém světě jim můžu důvěrně zdělit že do té míry do jaké se to dá zevšeobecnit, ve schopnostech krást Češi mnohým jiným národnostem nesahají ani po kotníky, a mají ještě hodně co se učit. Podívejte se třeba na jisté sousedy na severní straně, či trošku vzdálenější jižní sousedy, a to už vůbec nemluvím o IndoČeských krajanech ;-)
ta poznámka nebyla, jen něšťastně formulovaná, že máme v zahraničí mizernou pověst, je na bíledni
Ano, a proto si máme srát na vlastní hlavu? Poznámka pana Málka byla velmi hloupá, už jenom proto, že když napíše, že všichni češi kradou (což jinými slovy skutečně napsal), tak to ale znamená, že krade taky. Jinak ta jeho poznámka není pravdivá.
Celkem 21 záznamů
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
Oni tam mají umístit raketoplán? Kdy? Do kterých míst? Toho místa tam zase tolik není. Bude otevřený - bude se dát jít dovnitř?