Letecká doprava v Estonsku (1. část)

• 11.08.2003 00:00
• na_cestach

Pokud vyslovíme název země Estonsko, většině obyvatel České republiky se asi vybaví pouze pár nejzákladnějších údajů: jedná se o malou zemi v Pobaltí, která byla kdysi součástí všemocného a nenáviděného Sovětského svazu a začátkem devadesátých let se vydala vlastní cestou, hlavním městem je Tallinn a někteří jistě slyšeli o plánovaném vstupu Estonska do Evropské unie v roce 2004, tedy ve stejné vlně s Českou republikou a dalšími zeměmi bývalého postkomunistického bloku. Málokdo si asi představí Estonsko jako ideální cíl zahraniční dovolené a přece, k překvapení mnohých, středověké úzké ulice Tallinnu jsou přeplněny turisty z mnoha evropských zemí, kteří s ohromením pozorují gotické kostely, věže a hradby a měšťanské domy. Estonský liduprázdný venkov, utopený v rozsáhlých lesích, nabízí mnoho možností strávení příjemné dovolené a překvapivě dobrou infrastrukturu.

Pro milovníky čísel ještě doplňujeme: rozloha Estonska činí 45 200 km2, je tedy o něco menší než Slovensko, počet obyvatel dosahuje 1,5 milionu, v Tallinnu žije necelých 450 tisíc lidí. Úřední řečí je estonština, jazyk to ugrofinský, pro Středoevropana značně nesrozumitelný. Domluvíte se pohodlně anglicky nebo rusky, stoprocentně kombinací těchto dvou jazyků. Podíváme-li se do historie země, zjistíme střídání nadvlády Dánů, německých rytířů Livonského řádu, Švédů, carského Ruska, hitlerovského Německa i komunistického Sovětského svazu. V krátké přestávce mezi světovými válkami a znovu od roku 1991 si Estonsko užívalo a užívá samostatnosti a rychlého rozvoje kulturního i ekonomického.

Podívejme se, jak to je v Estonsku s leteckou dopravou. Branou do země je mezinárodní letiště Tallinn – Ülemiste, umístěné v blízkosti stejnojmenného velkého jezera na předměstí Tallinnu, pouhých 5 km od centra města. Autobusem to z centra na letiště pohodlně zvládnete za 10 minut.

Tallinnské letiště je domovem estonského národního dopravce Estonian Air, konsolidovaného v roce 1991 na ruinách sovětského molochu Aeroflotu. V prvních letech své existence letecká společnost používala pro své lety letadla typů Tupolev TU-134 a Jakovlev YAK-40 (YAK-40 navštívil začátkem 90. let i ruzyňské letiště). Létalo se převážně do Skandinávie a bývalých republik SSSR. Již v roce 1995 nabídla estonská vláda společnost k privatizaci a ve veřejné soutěži získal majoritní podíl, nyní dosahující 49 %, dánský provozovatel Maersk Air, s nímž je estonský vlajkový dopravce svázán dodnes. V roce 1995, resp. 1996 byly Estonian Air dodány první dva stroje typu Boeing 737-500, reg. ES-ABC a ES-ABD, které slouží ve flotile dopravce dodnes. Postupně byly do flotily přiřazeny dva stroje typu Fokker-50, pronajaté od partnerského Maersk Air, a to registrace ES-AFK a ES-AFL, které byly v roce 1999 a 2000 vyměněny za jiné dva stroje stejného typu a to ES-AFM a ES-AFN. V současné době je ve flotile společnosti Estonian Air pouze jeden Fokker 50, a to právě ES-AFM, a navíc s ním společnost počítá pouze do října 2003, kdy bude vrácen svému majiteli. Ve svých příštích plánech, slibujících velkou expanzi, se Estonian Air bude spoléhat na flotilu jednoho stroje, kterým je právě Boeing 737-500, které nyní vlastní již 4 – kromě dvou výše zmíněných je to ještě ES-ABF a od července i ES-ABG. Společnost za 1. pololetí roku 2003 přepravila o 23 % více cestujících než ve stejném časovém úseku roku 2002 a od dubna 2003 již otevřela tři nové linky, a to do Paříže, Berlína-Tegelu a Osla (vše 3x týdně). Dalšími destinacemi v letním období 2003 jsou Kodaň (spojení až 3x denně), Stockholm (2x denně), Frankfurt (6x týdně), Hamburg (5x týdně), Londýn-Gatwick (6x týdně), Vilnius (6x týdně), Moskva-Šeremeťjevo 2 (4x týdně) a Kijev-Borispol (3x týdně). Od září se plánuje spojení s Bruselem (3x týdně). Kdysi nejčastěji létané spojení Tallinn – Helsinky (až 5x denně) Estonian Air ukončil v roce 2000, hlavně z důvodu nedostatku cestujících na této krátké lince (90 km, doba letu 20 – 25 minut). Estonian Air, stejně jako partner Maersk Air, dnes úzce kooperuje se skandinávskými SAS, včetně code-share provozu a členství v bonusovém programu pro stálé klienty.

Ze zahraničních leteckých společností je na malém tallinnském letišti nejvíce k vidění Finnair, který obsluhuje linku do Helsinek až 7x denně. Z důvodu úspory nákladů Finnair založil v roce 2001 za účelem provozu na této lince svou estonskou pobočku s názvem Aero Airlines (starý název Finnairu) a dal jí do vínku jeden ze svých strojů ATR-72-200, reg. OH-KRK, který pendluje 5x denně mezi hlavními městy Finska a Estonska. Zbývající 2 frekvence denně obsluhuje Finnair svými stroji ATR-72-200, někdy je k vidění i MD-82 nebo MD-83 (v tomto případě ovšem trvá let z dráhy tallinského letiště na dráhu letiště Vantaa v Helsinkách plných 18 minut !!!).

SAS provozují do Tallinnu vlastním letadlem jednu frekvenci denně ze Stockholmu, a to typem DHC-8-400. Z dalších zahraničních firem je možné na ploše letiště Ülemiste spatřit letouny lotyšské společnosti Air Baltic (6x týdně Fokker 50), polského LOT (6x týdně Embraer 145), litevských Lithuanian Airlines (6x týdně Saab 2000) a od dubna 2003 i ČSA (5x týdně B-737-500 – ten patří k největším letadlům na letišti v Tallinnu !!). Austrian Airlines své denní spojení s Vídní ukončili v květnu 2003 – létali stejně jako LOT s Embraerem 145 z flotily Tyrolean Airways (dříve patřil Rheintalflugu).

K úplnému výčtu mezinárodních leteckých spojení do a z Estonska patří ještě dvě kuriozity. Tou první je pravidelné letecké spojení do Helsinek helikoptérou – 12x denně od pondělí do soboty ho provozuje finská společnost Copterline svým strojem Sikorsky S-76C+, v neděli pak létá pouze 6 spojení. Létá se z heliportu u Tallinnské městské haly 5 minut pěšky od starobylého centra města, momentálně za cenu 29 Euro jedním směrem.

Druhou kuriozitou jsou pravidelné letní charterové lety (červen až začátek října) z letiště Kuressaare na ostrově Saaremaa do města Visby na švédském ostrově Gottland. Lety provozuje soukromá společnost Avies z Tallinnu Turboletem L-410.

Související kategorie