Čtrnáctkou kolem Moskvy

• 17.06.2005 02:00
• na_cestach

Chtěl bych těmito několika řádky zareagovat na krátkou naději, že ještě uvidíme IL čtrnáctku přistát a odstartovat v Ruzyni, v souvislosti s přeletem tohoto letadla z Moskvy do Curychu. Pravděpodobně bychom se na ,,hromadu,, všichni ani nevešli, kolik by nás tam bylo. Před několika málo lety jsem měl totiž možnost se po 35 letech znovu svézt touto starou klasikou, společně s Mirkem Šedým při naší výpravě na MAKS do Moskvy. Svou roli sehrálo tehdy i štěstí, že jsme byli ve správnou chvíli na správném místě.

Mirek Šedý a autor

Čtrnáctka (RA-01301) tenkrát stála celé dopoledne v řadě vystavených letadel bez náznaku že by měla ten den letět. Kolem ní nikdo, od koho by se dalo cokoli zjistit. Až odpoledne vedle ní zaparkoval Peugeot 405 a z něj vystoupil malčik, který to měl ,, pod palcem,,. Vzápětí jsme se dozvěděli, že asi za hodinu až dvě provedou jeden vyhlídkový let pro skupinu anglických fanoušů. Na dotaz, zda se můžeme přidat, byla odpověď stručná. Ať přijdeme, že nás za 50 dolarů vezmou také. A tak se také stalo. Už samotné pojíždění byl neopakovatelný zážitek. Kdo na Žukovském byl ví, co za klenoty stojí v místech, kam se běžný návštěvník Maksu nedostane. A touto zakázanou oblastí jsme asi 15 minut pojížděli na start. Popisovat samotný let asi nemá smysl. Prostě nádhera. Proti anglánům jsme měli jednu nespornou výhodu: Ruština se nám z hlav ještě úplně nevypařila a díky ní jsme neměli problém domluvit se s ljotčikami. Prakticky celý let i přistání jsme tak strávili v kokpitu, což byl další velký zážitek. Anglánům se to po přistání moc nelíbilo, dávali najevo své rozladění nad tím, že oni, kteří si let objednali, tam ani nenakoukli, a my tam byli jako když tam patříme. Jenže na reklamace už bylo pozdě a ani nebylo u koho vznést protest. Ještě jsme chvíli povídali s posádkou a protože vše má svůj konec, i my jsme slezli po kovovém žebříku na zem a bylo nám trochu líto, že to tak rychle uteklo. Zda létá výše zmíněná IL 14 dodnes, nevím. Ještě před rokem byla vyfotografována zaparkovaná na Šeremetěvu.

Posádka v ohrožení

Škoda, že to nakonec bylo s přeletem čtrnáctky do Curychu jinak. Ale ještě větší škoda je, že v zemi, kde se tento typ také vyráběl, nakonec i v modernější verzi než v zemi svého vzniku, se nezachovala jediná letu schopná. V zemi, kde letectví mělo a snad ještě má dlouhou tradici, v zemi, kde jich několik desítek dlouhou dobu létalo, kde jich ještě před ne tak dávnem bylo pár v provozu a dodnes jsou zde piloti a mechanici, kteří by si s nimi věděli rady. Ale to jsou asi neuskutečnitelné sny, nás praštěných vrtulí...

Nad matičkou Rusí

22/06 přidána reakce autora na komentáře: Zdravím všechny a nemůžu začít jinak než s úsměvem. Vrátil jsem se dnes z Paříže, mimochodem A380 je kus, ale 747 byl, je a zůstane hezčí /potud můj názor/ a zapnul po příjezdu z letiště PC a první klik byl na Planes. Překvapila mě diskuse která se na základě mého článku o letu Il čtrnáctkou rozvinula. Dík za všechny vzkazy ať pozitivní tak i negativní. Ze všech se dá čerpat.A neznamená to až budu něco psát příště, že skutečnost pozměním jen proto, abych snad někomu ze mě nebylo na zvracení. Každé naše konání je ostatními vnímáno rozdílně, každý má právo na svůj názor. Vždyť by pánové byla nuda, kdyby tady někdo napsal, že je třeba Boeing krám a všichni by bezmezně souhlasili. Rozhodl jsem se proto, že zareaguji na ohlasy krátkým článkem, byť ho nepojímám jako ospravedlnění se. Zvláště ne před panem Perssonem, který kdyby při čtení dával pozor, dočetl by se, že jsme za let zaplatili. Je tam věta … za padesát USD ……. Platili jsme před startem, po nástupu do letadla, všichni stejnou částku člověku který vše organizoval. Takže jsme neletěli na něčí úkor a nikoho jsme odnikud nevyšoupli, jak píšete. Jen Angličani měli let domluvený asi s předstihem a my se s ruským organizátorem domluvili až před letem. To že jsme měli možnost letět prakticky po celou dobu tam úplně vpředu, bylo díky tomu, že nás to napadlo. A že jsme pro to něco udělali. Zvedli jsme se a šli se zeptat. To se těm ostatním kteří o to možná také stáli v hlavách nezrodilo a neudělali to ani když jsme jim dali příklad. Kdyby se tak stalo, určitě by ani jeden z nás nebránil všem ostatním ve vystřídání. Navíc byly dveře do kabiny celou dobu letu otevřené. U nás v Čechách se pane Perssone říká: Líná huba……… Pokud angláni (doufám že Vás ten výraz neuráží) čekali, že je někdo vyzve aby se šli také mrknout, pak se nedočkali. Ale to nebyl náš problém. A kdyby nás požádali o zprostředkování, protože posádka nemluvila anglicky a oni zas rusky, určitě by se setkali s naší ochotou. Nás tam nahoře tenkrát spojovalo společné hobby. Divím se, proč jste se čtrnáctkou nesvezl. Tehdy v ní bylo asi 6 nebo 7 volných míst. A žádný další zájemce tam tenkrát nebyl. Také mě pane Perssone překvapilo, že podle jednoho článku a diskuse kolem něj, soudíte dle Vaší formulace: ….od vlezlých a zamindrákovaných čecháčků…asi celý národ, vzhledem k tomu že mluvíte v množném čísle. Já také neposuzuji třeba právě ty Anglány jen podle stovek přiopilých, slečny shánějících turistů z Británie, které skoro denně potkávám v centru Prahy. A často jim je také na blití jako Vám ze mě. A nakonec musím prohlásit že jsem nikdy netrpěl mindrákem z toho, že jsem Čech. V jednom se ale s Vámi shodnu: Mně se také líbí CV 880 víc než 707 a DC 8 :-). A úplně nakonec: dle mé osobní zkušenosti i u věhlasných let. společností pracují blbci a naopak u těch malých nebo nevýznamných, fantastický personál. Vzhledem k těm pozitivním ohlasům, zas brzy něco napíšu. Líbí se mi články pana Čecha a protože mám jak sám, tak společně s několika kamarády, desítky, možná stovky zážitků, za 35 let co mě letadla berou a snažíme se jim být co nejblíže, rád se o ně podělím pokud bude zájem.

Související kategorie