Douglas DC-3 OK- XDM

• 2006-03-11 02:00
• z_ruzyne

Před budovou sídla Českých aerolinií v pražské Ruzyni stojí vystaven starý letoun Douglas DC-3 registrace OK-XDM ve starých barvách ČSA, ve kterých právě populární Dakota ve své době létala. Vystavený letoun však v barvách Českých aerolinií nikdy nelétal a registrace OK-XDM byla na vystavený letoun pouze domalována, stejně jako dobové barvy. Registraci OK-XDM nosil jiný letoun DC-3 a to výrobního čísla 43-15073, který u ČSA létal v letech 1949 - 1960.

Dvoumotorový pístový dolnoplošník typu Douglas DC-3, pro který se vžilo označení Dakota, vznikl pod vedením šéfkonstruktéra Artura E. Raymonda a poprvé byl zalétán 17.12 1935 při příležitosti 32. výročí slavného letu bratří Wrightů s letounem Kitty Hawk. Na první linky byly Dakoty zařazeny již 25.7.1936, kde se velmi rychle osvědčily. Letoun vlastně vznikl na základě požadavku American Airlines na vylepšení starší DC-2. K četným zahraničním provozovatelům se záhy přidala v roce 1938 i tehdejší naše ČLS (Československá letecká společnost). Původní DC-3 byly dlouhé 19,66 m a měly rozpětí 28,96 m. S tříčlennou posádkou a kabinou pro 21-28 cestujících (později až 32) létaly Dakoty cestovní rychlostí 291 km/h (150 kt) ve výškách 1500- 2500 m (5000 – 8000 ft) na tratích dlouhých 560 – 2750 km. Letouny DC-3 se vyráběly ve velkých sériích i za druhé světové války. Vojenské letouny se obvykle značily C-47 Skytrain či C-53 Skytrooper. Po druhé světové válce je z armádních přebytků kupovaly letecké společnosti. Celkem bylo v USA v leteckých továrnách v Santa Monica a Long Beach v Kalifornii vyrobeno 10 655 letadel DC-3. Dalších 485 postavily licenčně japonské firmy Showa a Nakajima pod označením L2D. V Sovětském svazu (SSSR) probíhala výroba Dakot podle americké dokumentace pod označením Lisunov Li-2, přičemž vzniklo asi 2000 kusů tohoto typu.

ČSA provozovaly v letech 1946 - 1960 celkem 50 letounů typu C47A / C47B / DC3, které získaly odkoupením z vojenských přebytků americké armády. První letoun tohoto typu u ČSA nosil registraci OK-WAA (výr.č. 42-100880), kterou dnes již pro změnu nosí letoun A310, opět ČSA. Letouny tohoto typu se nesmazatelně zapsaly do historie ČSA a umožnily poválečný rozvoj letecké dopravy, bohužel však přerušeným, neblahými událostmi v únoru 1948. Po vyřazení od ČSA byla řada letounů prodána do zahraniční, přičemž prý ještě nedávno údajně několik z nich létalo. Za dobu provozu Dakot u našeho vlajkového dopravce došlo jenom k jedné nehodě Dakot a to v roce 1946, kdy letoun registrace OK-XDG výrobního čísla 43-15069 havaroval. Pro zajímavost: v té době udávaná cena za jedno letadlo činila 2 528 331 Kčs (v roce 1940 se dala nová Dakota pořídit za tehdejších 80 000 USD).

Vystavený letoun byl vyroben firmou Douglas Aircraft Company Inc. v roce 1937 pro společnost Pan American Grace Airways (PAA GA), známou také jako Panagra. Podle tovární dokumentace se jedná o verzi DC-3-0103 podle typového certifikátu ATC No. 618 pro 21 cestujících s devítiválcovými jednohvězdicovými motory Wright Cyclone GR-1820-G-103 o výkonu, jak se dobově uvádělo, 860 HP (871,7 k či 640,7 kW) a vzletové hmotnosti 24 000 liber (cca 10 896 kg). Letounu byla přidělena americká registrace NC18119. Hmotnostní diagram vypracoval v závodě Santa Monica v Kalifornii dne 7.10.1937 Mel Huber a dne 11.10 1937 pak vystavil písemné přísežné prohlášení o shodě s technickými podmínkami amerického Department of Commerce zástupce šéfa Douglasu, F.W. Herman, a to za přítomnosti veřejného notáře v okresu Los Angeles H.H. Wetzela. Datum prodeje bylo uvedeno 12.10.1937 a od 20.10.1937 byl pak letoun již ve službách PAA GA na linkách v Jižní Americe. Dne 7.8.1947 letoun získaly Robinson Airlines a 7.2.1952 ve službách této společnosti došlo ke změně certifikátu letounu na motory verze G-102A, což umožnilo zvýšení vzletové hmotnosti na 25 200 liber (cca 11 441 kg). Z poznávací značky také zmizelo písmeno C, takže zněla N18119. V srpnu 1952 vznikla z Robinsonu společnost Mohawk Airlines Inc. se sídlem na Cornell University Airport v Ithace ve státě New York, která tento stroj spolu s dalšími DC-3 provozovala na linkách. Dne 10.3.1956 byl opět upraven certifikát a to na výkonnější motory G-202A při stejné vzletové hmotnosti a došlo i ke změně registrace na N403D.

Letoun byl ke dni 21.11.1960 renovován na náklady Marine Midland Trust Co. of Mohawk Halley (dříve First Bank Trust Co. of Utica) a v té době začaly lety se speciálními hosteskami na palubě. Až do poloviny roku 1962 byla provozována služba “Gas Light Service” v rámci konkurenčního boje mezi aerolinkami, létajícími do/z New Yorku. Tehdy totiž přicházely u jiných společností ke slovu proudové letouny, takže Mohawk získával cestující všemi prostředky. Interiéry Dakot byly nově provedeny ve viktoriánském stylu, což mělo zapadat do image “Služby plynových lamp” a dámy na palubě byly oděny doslova na způsob “Gay 90s”. Během letu se nabízelo zdarma pivo, sýr a preclíky spolu s dalšími nabídkami, které z pochopitelných důvodů zůstávaly v tajnosti. Co vše se tehdy v DC-3 “Gas Light Service” dělo, zůstává jen ve vzpomínkách přímých účastníků - faktem je, že lety, při nichž zejména byznysmeni cestovali na víkend k rodinám či po něm opět do práce, byly mezi určitou klientelou extrémně populární.

Dne 4.9.1962 bylo 17 strojů DC-3 společnosti Mohawk nabídnuto k odprodeji a tři letouny z nich, konkrétně N403D, N409D a N410D byly ve dnech 8.10. až 1.11.1962 bankou Chase Manhattan prodány dalšímu vlastníku, Houston Aviation Products. Tam byla za rok změněna certifikace z linkového stroje na “standart” a “normal” podle FAR 91. Není známo, že by se stroj výrobního čísla 1995 a nynější poznávací značky N143J dále ve výše uvedených “službách” ještě uplatnil…

Registrace N403D byla později změněna na N143J, se kterou letoun také 19.6.1991 přiletěl po vybavení přídavnými nádržemi v trupu non-stop letem z New Foundlandu do Prahy Ruzyně. Novým vlastníkem se stalo Muzeum letectví a kosmonautiky v Praze Kbelích. Letoun DC-3 N143J byl za letu naposledy předveden veřejnosti v roce 1991 na Memorial Air Show v Roudnici nad Labem. Poté letoun již dál chátral na vojenském letišti Praha Kbely, kde na něm vykonal své zub času a vojáci základní služby, konající zde svoji vojenskou povinnost. Později byl letoun přemístěn do Prahy Ruzyně, kde již ve velmi špatném stavu nějaký čas postával opuštěn na větru a v dešti a později byl rozmontovaný uložen v hangáru E. V současné době mají ČSA tento letoun pronajatý od Muzea letectví a kosmonautiky snad jen za údržbu. Letoun byl smontován, dostal nový stříbrný kabát s modrými pruhy, registraci OK-XDM a byl vystaven na svém současném místě před budovou APC (sídle Českých aerolinií) v Praze Ruzyni.

Závěrem lze snad jen říci, že je škoda, že nepodařilo letoun zachovat v letuschopném stavu, v jakém přiletěl v roce 1991 do Prahy, jak by si asi přála řada leteckých nadšenců. V současné době má letoun nový nátěr, který je udělán hlavně pro oko a interiér letounu zůstal již nekompletní. Vše je bohužel nepochybně otázkou peněz. Na druhou stranu je dobře, že letoun byl alespoň takto reprezentativně opraven.

Related categories