Letiště Kangerlussuaq bylo založeno americkou armádou na neosídleném místě na konci Sondre Stromfjordu jako Bluie West-8 v roce 1941 na podporu operací během 2. sv. války. V roce 1950 se krátce vrátilo Dánsku, aby bylo v roce 1951 kvůli Studené válce znovuotevřeno Američany jako Sondrestrom Air Base. Základna byla Američany využívána do roku 1992. Kangerlussuaq je díky tomu nejlépe vybavené civilní letiště v Grónsku a z civilních letišť má také nejdelší dráhu. Kvůli své pozici na konci 170 km dlouhého fjordu je považováno za jediné vnitrozemské letiště Grónska a má obvykle výrazně lepší povětrnostní podmínky než letiště na pobřeží. Z těchto důvodů je využíváno jako hlavní grónský hub zejména společností Air Greenland, ale také pro doplnění paliva při přeletech menších letadel mezi Evropou a Amerikou. Své zázemí a hangár zde má i Dánské královské letectvo. Letiště se nachází 97 km za Severním polárním kruhem.
Letiště Kangerlussuaq bylo založeno americkou armádou na neosídleném místě na konci Sondre Stromfjordu jako Bluie West-8 v roce 1941 na podporu operací během 2. sv. války. V roce 1950 se krátce vrátilo Dánsku, aby bylo v roce 1951 kvůli Studené válce znovuotevřeno Američany jako Sondrestrom Air Base. Základna byla Američany využívána do roku 1992. Kangerlussuaq je díky tomu nejlépe vybavené civilní letiště v Grónsku a z civilních letišť má také nejdelší dráhu. Kvůli své pozici na konci 170 km dlouhého fjordu je považováno za jediné vnitrozemské letiště Grónska a má obvykle výrazně lepší povětrnostní podmínky než letiště na pobřeží. Z těchto důvodů je využíváno jako hlavní grónský hub zejména společností Air Greenland, ale také pro doplnění paliva při přeletech menších letadel mezi Evropou a Amerikou. Své zázemí a hangár zde má i Dánské královské letectvo. Letiště se nachází 97 km za Severním polárním kruhem.
