Airbus v pondělí 24. června zaskočil trhy snížením letošního plánu dodávek z 800 na 770 letadel. Ještě v květnu výrobce tento cíl potvrzoval. A co víc, Airbusu se nepodaří k roku 2026 zvýšit výrobu nejpopulárnější řady A320neo na 75 letadel za měsíc. Cíl se odkládá o rok. To znamená, že proti plánu dodávek budou dopravcům chybět další letadla. Podrobněji jsme o tom informovali zde.
Airbus se odvolává na narušení dodavatelských řetězců. Firma v neobvykle otevřeném prohlášení přiznává, že ji chybí milion dílů a situace se proti minulosti nezlepšuje, ale zhoršuje. Firma uvedla, že jí chybí prakticky vše od motorů po detaily interiéru kabin.
Šéf Airbusu Guillaume Faury minulý tyden uvedl, že výpadek dodávek motorů byl onou poslední kapkou. „Je to nová situace, kterou jsme neočekávali,“ řekl Faury poté, co Airbus zveřejnil překvapivou revizi pro tento rok. Prohlásil, že situace se v posledních týdnech „dramaticky zhoršila“ a výrobce skončí v závěru čtvrtletí s „kluzáky“, tj. hotovými letouny bez motorů. Problémy s motory se stávají častějšími, přestože se v roce 2023 a ještě na začátku letošního roku zdálo, že situace je pod kontrolou.
Problémy má nejenom Pratt & Whitney, který se potýká s potížemi motorů GTF a nestíhá ani dodávat, ani opravovat, daleko k ideálu je rovněž situace s motory CFM International LEAP-1A.
Rostoucí problémy v dodávkách Airbusů a krize Boeingu způsobují, že na trhu budou chybět stovky nových letadel, což podváže růst leteckých společností a zpomalí obnovu leteckých parků. A to v době, kdy se na trhu projevuje převis poptávky po leteckém cestování.
Jak bylo zmíněno, Airbusu kromě řady dalších věcí chybí detaily interiéru kabiny, a to včetně sedaček. Faury to objasnil tím, že řada společností modernizuje interiéry kabin, v důsledku čehož stoupla poptávka po těchto dílech. Airbusu se dílů na nová letadla nedostává. Paradoxně, řada dopravců modernizuje kabiny stávajících letadel „z nutnosti“, neboť dodávky nových letadel se oddalují.
Frustrovaný Faury neobvykle upřímným tónem oznámil, že zmíněné problémy mohou trvat další 2-3 roky. K situaci podle Fauryho přispívá i složitá geopolitická situace. Je zjevné, že výpadek dodávek již překročil kritickou hodnotu, kterou by výrobce ještě zvládl.
Jasným vítězem této situace jsou leasingové společnosti, které odvážně (a prozřetelně) nakoupily nová letadla v době krize, a dopravci nabízející pronájem letadel i s posádkami (ACMI). Jak se zdá, ještě pár let se budou těšit nadprůměrným maržím.
Relativně dobře jsou na tom také dopravci, kteří uplatnili významné objednávky v době krize, jako např. Ryanair a Wizz Air, a zajistily si tak nejenom atraktivní ceny, ale i výhodné výrobní sloty. (Foto: @Tobias_Gudat, @Frenchpainter, planes.cz)
Polský ministerský předseda Donald Tusk ve středu potvrdil, že Polsko bude pokračovat v projektu varšavského megaletiště CPK (Centralny Port Komunikacyjny). Po úpravách bude projekt méně ambiciózní než ten, který byl původně navrhován.
Jedná se o kontroverzní projekt. Projekt megaletiště CPK byl vzorovým projektem původní vládnoucí strany PiS, a proto napadán opozicí. Poté, kdy se opozice ujala moci nová vláda projekt podržela. Proti projektu, který bude částečně financován z prostředků EU se staví Německo, které se obává silné konkurence pro svá hlavní letiště.
Podobně rozdělena byla i veřejnost. Výsledkem průzkumu veřejného mínění provedeného v listopadu bylo 51% respondentů pro a 40% respondentů proti výstavbě megaletiště.
Projektovaná kapacita má být snížena na 34 milionu cestujících. Letiště bude postaveno u Baranowa, asi 42 km od centra Varšavy a připojeno v roce 2032 expresními vlaky a dálnicemi z Lodže a Varšavy. Dálnice budou rozšířeny ze dvou na čtyři pruhy. Do roku 2035 zajistí expresní železniční síť připojení na všechna hlavní centra Polska, přičemž doba jízdy z nejvzdálenějších center na letiště nepřekročí 100 minut.
Rozpočet na výstavbu je 10 miliard eur a včetně souvisejících infrastruktur 30,5 miliard eur. Kvůli průtahům se schválením projektu se otevření letiště posunulo do roku 2032.
Hlavním uživatelem letiště bude LOT, který bude k roku 2032 provozovat 135 letadel. Podíl LOTu na celkovém provozu bude 60%.
V dubnu bylo oznámeno, že Polskie Porty Lotnicze (PPL), které provozují letiště v Polsku rozšíří (viz zde) kapacitu letiště Warsaw Chopin Airport na 28 milionu cestujících.
Ještě výrazněji rozšíří PPL letiště Varšava Modlin, které zvýší svou kapacitu násobně, a to až na 12 milionu cestujících. Kromě zvýšení kapacit bude zvýšeno pohodlí cestujících. Počet stojánek vzroste na 16.
Polsko je největším leteckým trhem našeho regionu. Polská letiště se z pandemie mimořádně rychle zotavují. Kapacity, které Polsko ztratilo v důsledku přerušení provozu do Ruska, Běloruska a Ukrajiny jsou dávno již více než kompenzovány růstem počtu cestujících z/do jiných destinací.
Podle údajů asociace ACI Europe překonalo hlavní letiště Varšava Chopin za prvních pět měsíců počet odbavených cestujících stejného období roku 2019 již o 13,5 %. Letiště odbavilo 7,7 milionu cestujících.
Ještě rychlejšímu růstu vykazují polská regionální letiště. Například Krakov překonal rok 2019 již o 34%, Poznaň o 42% a Vratislav o 20%.
(Foto: Warszaw Visit, Airport World, NFP, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
