Americká armáda pozastavila přejímky KC-46A

• 27.05.2024 16:59

Problémy kvality se KC-46A nevyhnuly

V letošním roce dodal Boeing armádě pouze dva víceúčelové a tankovací letouny Boeing KC-46A Pegasus. Od 1. března nebyl letectvu dodán jediný stroj.

Důvodem jsou výrobní defekty systému ovládání ráhna pro tankování letadel. K obnovení dodávek dojde zřejmě v červnu. Jedná se o další epizodu v celé sérii výrobních defektů, které KC-46A (a další letadla Boeingu) postihují.

Kromě výrobních defektů a značného zpoždění dodávek trpí KC-46A řadou vážných problémů, které brání jejich plnému využití. Představitelé armády identifikovali šest kritických nedostatků kategorie 1, tj. hrozících ztrátou letadla, smrtí nebo zraněním. Předpokládá se, že tyto závady budou postupně odstraněny do konce roku 2025. Náklady na opravy a úpravy nese Boeing.

Program KC-46A je zatím fiasko

Armáda prozřetelně uzavřela kontrakt na dodávky KC-46A za pevnou cenu. Kvůli pozdním dodávkám a řadě „záručních“ i systémových závad Boeing na projektu odepsal již 7 miliard dolarů. A to není konec. Celý program KC-46A je pro Boeing hluboce ztrátový, přičemž s každým dalším zpožděním a defektem se ztráty prohlubují.

Pokud se vrátíme do historie, původní tendr na tankovací letadlo KC-X vyhrál Airbus ve spolupráci s Northrop Grumman řešením na bázi letadla A330 MRTT. Řešení předložené Airbusem bylo jednoznačně modernější a tankovací letadlo větší.

Následně se však Boeing odvolal, parametry výběrového řízení (RFP) byly „upraveny“ a Boeing zakázku na 128 letadel v únoru 2011 nakonec získal. Hodnota kontraktu byla 32 miliard dolarů. První letadlo nastoupilo do služby se zpožděním až v roce 2019. Ke konci dubna roku 2023 podle Cirium armáda provozovala 72 exempláře KC-46A. Stávající objednávka KC-46A je na 179 letadel. 

Problémy Boeingu KC-46A kontrastují s relativně hladkým provozem evropského konkurenta.

Platformou KC-46A, Boeingem označovanou jako 767-2C, je v podstatě klasický 767 vyráběný na lince v Everettu. Odtud letadla postupují do Modifikačního centra, kde je integrován vojenský hardware a software. Jedná se např. o systém varování na detekci radarem, varovný systém upozorňující na přibližující se rakety a jejich eliminaci. Na spodní palubě jsou umístěny palivové nádrže a další zařízení pro doplňování paliva letadel za letu.

Jedním z takových zařízení je systém čtyř kamer Remote Vision System (RVS), který usnadňuje operátorovi spojení s tankovaným letadlem. Jak se ukázalo, systém však za intenzivního denního světla nefunguje správně, což vytváří riziko, že plnící ráhno poškodí tankovaný letoun.

Boeing nyní vyvíjí zcela nový systém označený RVS 2.0. Ten by měl být k dispozici do konce roku 2025. Pokud se tento termín dodrží, armáda bude mít alespoň částečné řešení pro své perspektivní potřeby a cestu k náhradě přesluhujících KC-135. Po šesti letech od dodávky prvního letadla.

Kudy dál?

Jedinou možností Boeingu, jak ztrátu programu KC-46A obrátit v zisk, je získat na letadla další významný kontrakt od americké armády a další zakázky ze zahraničí. Boeing je na dobré cestě toho dosáhnout, a to podle zásady, že co nezvládne letadlo, dokáže lobbying.

Boeing si letos zajistil výhodnější podmínky pro další domácí a exportní zakázky KC-46A, když si prolobbovaval pro letouny 767 výjimku z nadcházejících standardů ICAO, které začnou platit od 1. ledna 2028. Nové emisní a hlukové standardy Boeing 767 nesplňuje a ICAO zapovídá civilní letadla nesplňující standardy od 1.1.2028 vyrábět. Výjimka je omezena na USA. Boeing tak může výrobu (a prodeje) 767 zachovat, těžit z trvající domácí poptávky po 767F a zároveň snížit náklady výroby KC-46A. Vojenská letadla nejsou standardy ICAO dotčena.

Po KC-46A mělo následovat výběrové řízení na 75 větších, strategických tankovacích letadel programu KC-Y, označovaných také jako „bridge tanker“. Jak napovídá označení, jednalo by se přechodové řešení od KC-X k perspektivním KC-Z.

Airbus ve spolupráci s Lockheed Martin do soutěže připravoval letoun LMXT (založený na A330 MRTT). Spolupráce byla zahájena ještě v roce 2018, avšak v říjnu 2023 Lockhee z projektu vystoupil, což šance Airbusu na vítězství snižuje.

Nejpravděpodobnější je, že armáda program zruší a místo KC-Y přihraje Boeingu zakázku na přinejmenším 75 dalších letadel KC-46A. A to i přesto, že letadlo nenabízí to, co armáda ještě nedávno požadovala od KC-Y. Boeing by touto zakázkou zhojil ztráty KC-46A.

KC-Z

Během roku 2023 urychlila armáda přípravu programu tankovacího letadla KC-Z (Next Generation Air-refuelling System). Původně se předpokládalo, že tento zcela nový koncept by měl nastoupit do služby okolo roku 2040. Nyní se záměr s ohledem na aktuální geopolitickou situaci urychluje, aby k nasazení mohlo dojít již okolo poloviny 30. let.

V případě KC-Z armáda požaduje, aby se nejednalo o modifikaci dopravního letadla, ale zcela nové řešení vhodné pro prostředí s „vysokým ohrožením“.  Na projektu pracuje mimo jiné také tým Lockheed Martin ve Skunk Works, takže odstoupení Lockheed Martin z projektu LMXT bylo racionálním krokem.

Požadavky na KC-Z nejsou dobrou zprávou pro Boeing. Boeingu se sice nejspíš podařilo zbavit se konkurence z Evropy na projektu KC-Y. Konkurovat Skunk Works při vývoji zásadně nového letadla bude obrovskou výzvou.

Kongres USA v prosinci 2023 v rámci schvalování zbrojního rozpočtu zakázal vyřadit z provozu letadla KC-135 a vyzval armádu, aby urychleně předložila podklady pro „neviditelný“ tankovací letoun. „Neviditelnost“ tankovací letadla má snížit riziko, že tanker bude během mise sestřelen. Požaduje se, aby perspektivní tankovací letadlo operovalo blíže fronty pro efektivnější podporu stíhačkám. Tím se způsob nasazení letadel bude zásadně lišit od stávajícího přístupu, kdy tankery operují typicky z „bezpečných“ vzdáleností. Tento požadavek klade mimořádné nároky na ochranné systémy perspektivního tankeru.  

Součástí zadání KC-Z je požadavek, aby předložené návrhy zahrnovaly popis, jak se tankovací i tankovaná letadla během bojových misí vyhnou nebezpečí a jak se zlepší schopnosti tankování, a to ve srovnání s KC-135 i KC-46A. Systémy letadla musí být integrovány do systému pro celkové sledování a sdílení vzdušné situace a využívat otevřené architektury.

Pravděpodobným konstrukčním řešením jsou letadla s „létajícím křídlem“ nebo lambda křídlem. Testování nového konceptu by mělo začít okolo roku 2027. 

Jedná se nepochybně o složité zadání, přičemž jak předeslal generál Minihan, „nemělo by zruinovat Air Force“.

Americké letectvo podle Cirium provozuje 377 letadel KC-135 v průměrném stáří 60 let. První KC-135 založený na platformě Boeingu 707 armáda převzala v roce 1957. Letadla v mezidobí prošla řadou úprav. Uvádí se, že vzhledem ke stáří letadel a jejich technickému stavu vyžaduje každá hodina provozu deset hodin údržby. (Foto: US Air Force, US Navy, Lockheed Martin, planes.cz)

Fotografie k článku

Související fotky

200
USAF
Praha - Ruzyně

707
USAF
Ostrava

200
Royal Air Force
Praha - Ruzyně