Stávající varšavské letiště Frédérica Chopina má nahradit nově budované „megaletiště“ CPK (Centralny Port Komunikacyjny), které má ambici stát se jedním z předních letišť v Evropě a největším letištěm našeho regionu. Projekt je občas označován jako megalomanie. Studie zpracovaná Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IATA) shledává rozhodnutí vybudovat takto veliké letiště „na zelené louce“ racionálním.
Nezávislá a aktualizovaná prognóza „Air traffic forecasts for Poland and CPK“ zpracovaná IATA v roce 2023 předpokládá, že v roce 2030 nové letiště odbaví 28 milionů cestujících, v roce 2040 okolo 40 milionů cestujících a v roce 2060 dosáhne podle základního scénáře již 60 milionů odbavených cestujících. Studie potvrzuje, že výstavba takto velkého letiště je odůvodněná.
Polsko je největším leteckým trhem našeho regionu, polská letiště se z pandemie mimořádně rychle zotavují. Kapacity, které Varšava ztratila v důsledku přerušení provozu do Ruska, Běloruska a Ukrajiny, jsou kompenzovány růstem počtu cestujících z/do jiných destinací.
Provoz s Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem představoval v roce 2021 asi 7,5 % veškerých cestujících odbavených varšavským letištěm. Výpadek znamenal také 10% pokles tranzitních cestujících.
IATA ve své prognóze očekává, že asi 25 % počtu cestujících z/na Ukrajinu z doby před válkou se s obnovením linek na Ukrajinu a zpět vrátí, a to v roce 2025. Naopak obnovení provozu s Běloruskem a Ruskem se v horizontu do konce roku 2029 nepředpokládá.
Dalším faktorem prognózy je pokles počtu cestujících o 8% v důsledku environmentálních regulací. Nicméně v dlouhodobém horizontu tento aspekt bude postupně ztrácet na významu, což souvisí s předpokládaným poklesem cen obnovitelného paliva.
IATA naopak vidí velký potenciál Varšavy v provozu na ose Severní Amerika-Evropa-Asie a tranzitním provozu v Evropě. Varšava má dobré šance stát se nejenom významným letištěm pro vnitroevropský provoz, ale také důležitým středoevropským hubem pro mezikontinentální provoz.
V první fázi rozvoje by letiště mělo odbavovat okolo 34 milionů cestujících. To odpovídá výkonu obdobných letišť vybudovaných „na zelené louce“ v první fázi jejich vývoje. Příkladem budiž Soul (Inčchon) nebo Doha (Hamad). Letiště Inčchon uvedené do provozu v roce 2001 dokládá, že z kapacit první fáze (30 milionů cestujících/rok) se lze relativně rychle dostat na vysoké kapacity. Letiště v roce 2023 odbavilo 77 milionů cestujících.
S ohledem na perspektivní kapacity IATA potvrzuje, že letiště CPK potřebuje dvě dráhy. (grafy: IATA)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém