Rok 2023 byl od roku 2019 prvním rokem, kdy letecký provoz nebyl narušen pandemií nebo s ní souvisejícími omezeními. Lze tedy říci, že se jednalo o první „normální“ rok.
Ve srovnání s předkrizovým rokem 2019 zaostaly kapacity evropských leteckých dopravců o pouhých 6,6 %. Počet letů přitom poklesl o 12 %, přičemž průměrná sedačková kapacita se zvýšila o 6 % ze 160 na 170. Průměrná délka segmentu se zvýšila proti roku 2019 jen o 1 % a dosáhla 1 827 km.
Nízkonákladové společnosti na vzestupu
Zatímco celkově letecké odvětví jako celek stále mírně zaostává za výkony roku 2019, neplatí to o nízkonákladových aerolinkách, kterým se naopak dařilo velmi dobře, a krize využily k posílení pozic. Z Top15 nízkonákladových evropských aerolinek devět překročilo výkony roku 2019. Z nich sedm je překonalo dokonce o 20 %.
To znamená velké přerozdělení tržních podílů ve prospěch nízkonákladovek, ale také mezi nízkonákladovkami samými. Nejmarkantněji je to patrné v případě Ryanairu. Ten byl v roce 2019 o 42 % větší než easyJet (měřeno nabízenými sedačkami), nyní je takřka dvakrát větší. easyJet je přesto stále o 50 % větší než Wizz Air, a to přes překotný růst Wizz Airu. Ryanair je přitom větší než easyJet a Wizz Air dohromady.
K výrazným změnám tržního podílu dochází mezi nízkonákladovkami i mimo velkou trojku. Tempu růstu excelují SunExpress, společný podnik Lufthansy a Turkish Airlines, které vyrostly o takřka 50 %, přičemž flotila společnosti dosáhla 50 letadel. SunExpress však rostly z malých čísel, takže nejimpozantnějšího růstu dosáhl bezesporu Wizz Air, který zvýšil své kapacity proti roku 2019 o 46 %. Vysokého tempa růstu dosahují Transavia, Volotea a Poběda. Naopak Eurowings, člen skupiny Lufthansa, jsou výrazně neúspěšné a zaostávají o 26 % za výkonem roku 2019. Největší pokles v první patnáctce vykazují Norwegian, a to o 32 %. V tomto případě jsou však faktorem jiné aspekty než pandemie.
Turkish Airlines vedou s přehledem segment tradičních aerolinek
Zcela jinak vypadá situace v segmentu tradičních dopravců. Pouze tři z patnácti evropských klasických dopravců dosáhli (či překročili) úroveň roku 2019.
Nejlépe se dařilo Turkish Airlines, které překonaly rok 2019 o 11 %. K úspěchu Turkish Airlines přispěl výkon nového letiště v Istanbulu, které bylo uvedeno do provozu v roce 2019. Jedinými dalšími aerolinkami z Top15, které překonaly rok 2019, jsou Aegean a Iberia. Není náhoda, že všechny tři zmíněné společnosti mají vysoký objem provozu do dovolenkových destinací, což ukazuje, že tahounem leteckého odvětví jsou dnes volnočasové lety.
Před pandemií zaostávaly Turkish Airlines za Lufthansou, v letošním roce nabízí Turkish Airlines o 35 % více sedaček než Lufthansa. Lufthansa proti roku 2019 propadla o 22 %
Lufthansa je názorným příkladem ústupu tradičních aerolinek a expanze nízkonákladovek. Zatímco v roce 2019 zaostávala Lufthansa jen o pár milionů cestujících za Ryanairem, nyní již zaostávání překračuje stovku milionů cestujících. Tržní kapitalizace Lufthansy dnes představuje pouhou třetinu tržní kapitalizace Ryanairu.
Úroveň zotavení je rozložena velmi nerovnoměrně. Česká republika je mezi nejhoršími.
Největší kapacity byly v roce 2023 nabízeny na britském trhu, byť i zde stále chybí asi 6 % do dosažení úrovně roku 2019. K Británii se výrazně přiblížilo Španělsko, které naopak úroveň roku 2019 překročilo o 2 %. Na třetím místě, pokud jde o počet sedaček, je Německo, které však s propadem 24 % patří mezi země, které ve zhotovení zaostávají nejvíce. Vzhledem k růstu tureckého a italského trhu je Německo na nejlepší cestě propadnout na čtvrté či páté místo v Evropě.
Do kategorie propadlíků evropského trhu patří kromě Německa také Finsko, Švédsko a Česká republika. Tyto země propadají proti roku 2019 o 20 – 30 %. Pokud jde o nabízené sedačky, ČR zaostává o 22 %.
Naopak nejrychleji roste trh Albánie, kde se o trh perou Ryanair s Wizz Airem. Mimořádné tempo růstu vykazují Bosna a Hercegovina (+26 %), Severní Makedonie (+24 %) a Srbsko (+24 %).
Btw celá honba za maximálním množstvím nabízených sedaček není také nic extra pozitivního, vede akorát k overturismu, k obskurnímu cestování za účelem si vylejt hlavu či mít fotku na Instagramu zvýšené zátěži na ostatní infrastrukturu o ekologické zátěži ani nemluvě.
Tristní stav evropského letectví bohužel ukazuje neschopnost orgánů evropské unie řešit reálné problémy unie a zvyšovat její konkurenceschopnost ve světě. Celá situace připomíná současnou situaci v České republice v potravinářském průmyslu a obchodu kdy po předchozí likvidaci malých a středních firem máme nejdražší a nejméně kvalitní potraviny v EU. Následující příklady protěžování těch největších dopravců v EU:
1. nejednotnost daňových zákonů umožňuje těm největším optimalizovat daně přesunem do daňových rájů v rámci evropské unie.
2. nejednotnost pracovního práva umožňuje těm největším zaměstnávat zaměstnance dle zákonů, kde to je pro něj nejvýhodnější, což vede k legalizaci moderního "otrokářství"
3. přebujelé dotace a neefektivní dotace na nesmysly typu lokálních letišť jako České Budějovice podporují spíše ty dopravce kteří v tom dotačním chaosu umějí chodit.
Hlavně neřikejme pandemie, ale tak řečená pandemie 
Nikde tam nevidím The Czech Republic.....nebo ten jediný airbus se nepočítá?
Celkem 5 záznamů
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
Ještěže Vás pane Milhausi ta letecká doprava má, škoda, že rady, které dáváte nejsou vyslechnuty těmi pravými lidmi, ale jen leteckými rádoby fanoušky.