Vrtulníky
Na rozdíl od výroby dopravních letadel si Rusko dokázalo i po rozpadu Sovětského svazu postavení vrtulníkové velmoci udržet a dokonce posílit. Mil a Kamov patří do světové extraligy. Pro SSSR a nyní Rusko byly, jsou a budou vrtulníky nezbytností, a to s ohledem na potřeby dopravovat lidi a materiál do geograficky vzdálených a mnohdy jinak nepřístupných míst, v extrémním horkém nebo studeném klimatu. Na MAKSu bylo v letové ukázce předvedeno impozantní portfolio vrtulníků.
Na jedné straně je tu řada Mi-8, která má světové vedení v množství sériově vyrobených vrtulníků, na druhé Mi-26, který je největším sériově vyráběným vrtulníkem světa. A pak samozřejmě bojové vrtulníky, které se zapojily do bojů v Sýrii proti bojovníkům Islámského státu.
V době bojových operací v Sýrii na tamní ruskou leteckou základnu přijížděli vývojoví a výrobní pracovníci, aby z první ruky získali poznatky z reálných bojů. Ty byly vyhodnoceny a nyní se promítají do modernizace a úprav vrtulníků a letadel.
Zkušenosti z bojiště se promítly do modernizovaného bojového vrtulníku Mi-28NM. Upraven byl motor, palubní vybavení a obranný komplex. Vrtulník dostal pomocnou pohonnou jednotku. Zásadní modernizací má nyní projít Kamov Ka-52. Na výstavě nabízel koncern Russian Helicopters exportní verzi Mi-28NE.
Mi-28NM (Foto: Russian Helicopters)
Zájem anglicky hovořících hostů zjevně pocházejících ze zemí Středního východu o Mi-28NE byl na MAKSu nepřehlédnutelný. (Foto: autor)
Mil Mi-26, který je největším sériově vyráběným vrtulníkem na světě, absolvoval první let v roce 1977 a v roce 2019 prošel modernizací (Mi-26T2). Mi-26 dostal nové radioelektronické vybavení a „skleněný“ kokpit. Kokpit byl upraven pro noční vidění, stroj vybaven obranným komplexem Prezident. Nové systémy řízení dovolily snížit pětičlennou posádku na dva piloty.
V roce 2018 přišla další modernizace, Mi-26T2V. Na palubu se na žádost vojáků vrátil palubní inženýr a navigátor. Stroj je vybaven novým systémem spojení, obranným komplexem Vitěbsk a zařízením pro noční vidění a lety za jakéhokoliv počasí. Vrtulník, který byl předváděn na letošním MAKSu v letové ukázce, prochází státními zkouškami, po jejichž završení bude zahájena sériová výroba.
Nelze samozřejmě pominout evergreen Mi-8, který byl předváděn ve statické ukázce mimo jiné i ve variantě Mi-171A3. Ten bude prvním ruským vrtulníkem odpovídajícím mezinárodní certifikaci pro práci z mořských vrtných plošin. Vrtulník má prodloužený dolet 1000 km. Na výstavě získal koncern Russian Helicopters pro vrtulník prvního zákazníka, kterým je Gazprom Avia. Na otázku, kolik vrtulníků Gazprom objednal, přišla odpověď, že „dostatečně“.
Vizualizace Mi-171A3 (foto: Rostech)
Kamov vystavil na statické ukázce mimo jiné protipožární Ka-32A11M , který dostal novou avioniku, výkonnější pohonnou jednotku VК-2500PS-02 a nové zařízení pro přesný a automatizovaný shoz hasební směsi.
Ka-32A11M (Foto: Russian Helicopters)
Zásadní modernizací, která zahrnuje úpravu základní konstrukce, novou avioniku, zlepšený motor i vysokou míru použití kompozitních materiálů, prošel lehký vrtulník Ka-226T Climber, který je ve státních zkouškách. Přes podobnost s Ka-226 jde do značné míry o zcela nový stroj. Vrtulník bude díky lepší aerodynamice dosahovat vyšších rychlostí a může vystoupat až do výšky 6500 m. Byl vybaven systémem pro zásobování posádky a cestujících kyslíkem. Odtud také nazvání vrtulníku Climber nebo v Rusku Alpinist.
Ka-226T Climber (Foto: Russia Helicopters)
Velké množství zakázek na vrtulníky souvisí s rozšířením Národní vrtulníkové záchranné služby. Záchranných vrtulníků se samozřejmě dotkla také epidemie, a to v tom smyslu, že vloni Rossaviacija schválila speciálně vybavenou kabinu sanitního vrtulníku Ansat pro přepravu nemocných koronavirem.
V Národní sanitní službě slouží vrtulníky Mi-8АМТ a Ansat. (Foto: Russian Helicopters)
Na MAKSu absolvoval svou veřejnou premiéru lehký vrtulník Ansat M, který absolvoval první let (viz foto) koncem loňského roku. Proti základní verzi Ansatu má prodloužený dolet z 500 na 800 km. Míra použití kompozitních materiálů stoupla z 15 na 35 %. Přepracovaný rotor přispívá ke zlepšení manévrovacích schopností a komfortu cestujících menším hlukem. Zlepšen byl systém odmrazování. Prvním zákazníkem varianty se stala Polar Aviation, která bude na dalekém severu celoročně provozovat sedm vrtulníků, a to v bezhangárovém režimu.
První let Ansat M (Foto: Rostech)
Na druhé straně nabídky Rossian Helicopters jsou malé bezpilotní vrtulníky, jako např. BAS-200, který Rostech představil na MAKSu poprvé. Max. vzletová hmotnost vrtulníku (UAV) je 200 kg, vytrvalost dosahuje 4 hodin, max. rychlost 160 km/h. Může nést náklad o hmotnosti 50 kg. Na podporu činnosti vrtulníků byl vytvořen autonomní servisní a řídící kontejner, který lze jednoduše připojit za osobní vozidlo. Z řídícího kontejneru lze řídit vrtulník až do vzdálenosti 100 km, dále může pokračovat autonomním letem.
Bezpilotní vrtulník BAS-200 (foto: Avia.ru)
Dalším bezpilotním vrtulníkem byl VRT-300, který má max. vzletovou hmotnost 380 kg, unese náklad 70 kg, má rychlost do 130 km/h a dolet 325 km. Dynamický dostup je 5800 m, běžná cestovní výška letu do 2150 m. Rostech a ruská pošta budou společně ověřovat možnosti dodávky zásilek do vzdálených míst na Čukotce.
Ruská pošta plánuje nasadit autonomní vrtulníky na 48 „linkách” na Čukotce, Kamčatce a několika dalších, z hlediska dodávky pošty a zásilek „složitých“ oblastí.
Ruská pošta bude ověřovat dopravu zásilek a pošty bezpilotními vrtulníky VRT300 (Foto: RBK)
Motory
Rostech na výstavě předváděl kromě jiného motory PD-14 pro MC-21-310 a derivát PD-8, který bude pohánět „rusofikovanou“ verzi SuperJetu SSJ-NEW místo ne zrovna povedených motorů PowerJet SaM146. Ty vyrábí společný podnik ODK-Saturn a Safran. Kromě PD-8 pracuje Aviadvigatěl na vývoji motoru PD-35 pro čínsko-ruský CR929. Jedná se o největší motor, jehož vývoj byl zahájen po rozpadu SSSR. Zatímco motor PD-14 má lopatky z titanu, u PD-35 budou využity lopatky z kompozitních materiálů.
Za motorářskou lahůdku lze nejspíše považovat motor NK-12MPM s diferenciálním reduktorem pohánějícím protiběžné vrtule. Nová verze motoru, která prochází státními zkouškami, zvyšuje výkon, je úspornější a má prodloužený resurs. Jde o největší turbovrtulový motor na světě, určený pro ikonický Tu-95MS. Motor doplňují nové vrtule schopné přenést vyšší výkon motoru a zároveň snížit úroveň vibrací na polovinu. Ostatně západní piloti, kteří příležitostně doprovází Medvěda na jeho misích tvrdí, že vibrace z tohoto letadla cítí i ve svých strojích.
Tu-95 je nejrychlejším sériově vyráběným turbovrtulovým strojem na světě. Ve službách ruského letectva nejspíš odslouží neuvěřitelných 100 let, neboť jeho strategická role je nezastupitelná. Spolu s legendárním Boeingem B-52 se Tu-95 zapíše kromě historie i do Guinessovy knihy rekordů. První let Tu-95 se uskutečnil v roce 1952 a do sériové výroby šel v roce 1955.
Mezi další kuriozity na MAKSu patří motor pro nadzvukové dopravní letadlo budoucnosti. R579SPS-300 výrobce AMNTK „Sojuz“ má maximálním vzletový tah 120 kN. Má pohánět perspektivní nadzvukový bizjet pro 20 osob s doletem 9000 km a max. rychlostí М=2,1. Je odvozen z motoru R579-300 s maximálním tahem 111 kN pro možný třímotorový nadzvukový stroj pro až 60 cestujících. O vývoji ruského nadzvukového dopravního letadla se toho moc neví a nic ani nenasvědčuje tomu, že by Rusko v této věci pospíchalo za západními projekty. Ministerstvo zatím pouze popřelo spekulace tisku, že by za základ budoucího nadzvukového bizjetu snad mohl být použit nadzvukový bombardér Tu-160.
Motor R579SPS-300 se zvažuje pro pohon nadzvukového bizjetu pro 20 osob. (Foto: ato.ru)
Stále důležitější bezpilotní prostředky
Koncern Kalašnikov vystavoval na MAKSu řízené rakety Vichr-1 adaptované speciálně pro použití na bojových dronech (UAV) Orion-E a vrtulnících Mi-28NE a Mi-35P. Rakety mají dolet přes 10 km a rychlost 600 m/s. Kumulativní hlavice je schopna prorazit homogenní pancíř o tloušťce 750 mm za dynamickou ochranou.
O Orion-E (tj. exportní variantu Orionu) projevilo na výstavě zájem podle informací společnosti Rosoboronexport asi 15 armád světa. Vývozce tvrdí, že na Orion-E a Orlan-10E zákazníci čekají ve frontě.
Orion-E vyrábí ruská společnost Kronštadt a jedná se o první bezpilotní letoun této společnosti pro kategorii MALE (Medium Altitude Long Endurance). Max. vzletová hmotnost UAV je 1150 kg, ve vzduchu vydrží 24 hodin při cestovní rychlosti 200 km/h. Max. dustup je 7500 m. Ministr obrany Šojgu potvrdil, že Orion-E se úspěšně zapojil do bojových operací proti Islámskému státu v Sýrii. UAV může nést 4 řízené rakety nebo 5 „chytrých“ bomb. Kromě vojenských aplikací je Orion používán pro civilní účely ke kontrole ledových polí v oblasti Arktiky pro potřebu lodní dopravy.
Útočný dron Orion E (Foto: mymsk.online)
Do rozvoje civilního letectví půjde do roku 2030 asi 2,5 bilionu rublů.
Velké ambice Ruska v rozvoji domácího civilního leteckého průmyslu se neobejdou bez velkých rozpočtů. Přímá finanční podpora odvětví civilního leteckého průmyslu má dosáhnout podle vyjádření ministra Denise Manturova do roku 2030 asi 2,5 bilionu rublů. Tady je nutno konstatovat, že se dnes výroba civilních letadel bez státní podpory neobejde a tím spíše se stoupajícími nároky na certifikace. Airbus a Boeing nevyjímaje.
Jak bylo uvedeno, za tyto biliony rublů přímé podpory ruský trh očekává do roku 2030 celkem 735 nových dopravních letadel domácí produkce. V letech 2022-2024 přitom bude ze státního rozpočtu vyděleno 200 miliard rublů.
Státní podporu získají jmenovitě UAC, Russian Helicopters a UZGA. Fakt, že pro státní podporu se kvalifikuje i UZGA znamená, že Turbolety mají v Rusku zajištěnu budoucnost na dlouhá léta dopředu.
Pokud je řeč o penězích, MAKS je rovněž významným místem pro uzavírání kontraktů. Organizace Rosobornexport uzavřela na výstavě celkem 13 zbraňových kontraktů v celkové hodnotě přes miliardu eur. „Vojenské“ části výstavy se účastnilo 30 oficiálních delegací z 20 zemí. Organizace sice nesdělila předmět kontraktů, ale často se skloňoval MiG-35D a Su-30SME, transportní Il-76MD-90A(E), tankovací Il-78MK-90A, bojové vrtulníky Mi-28NE, Ka-52, transportních Mi-171Š a víceúčelové Ka-226T. Kromě letadel a letecké techniky se prodávaly protiletadlové zbraně a prostředky na ničení dronů. Hlavní zbrojní exhibicí v Rusku však bude až výstava Army 2021, která se koná v druhé polovině srpna.
Z civilních zakázek jde o kontrakt na 161 letadel a vrtulníků. SuperJet získal 58 objednávek, Il-114-300 bylo objednáno 19 exemplářů. Holding Russian Helicopters (část korporace Rostech) podepsala na MAKSu kontrakty na dodávky přinejmenším 84 civilních vrtulníků (Мi-171А3, Ка-62, Mi-38 a Mi-8).
UZGA získá prostředky ze státního rozpočtu na vývoj a výrobu LMC Bajkal. (Foto: RBK)
Ruský rozpočet pamatuje na podporu výroby L-410 v závodě UZGA v dalších letech (Foto: Marina Lystseva, Yandex zen)
Hlavní premiéry MAKS 2021:
Letecká supershow
MAKS je nejenom výstava, ale také velká letecká show. Hitem pro širokou veřejnost jsou letové ukázky vrcholící v sobotu a neděli. V letošním roce bylo letových ukázek dostatečně i v „odborných dnech“ tj. přes týden, neboť organizátoři se snažili kvůli epidemii rozložit masovou účast veřejnosti do více dní.
Armádní skupina Sokoly Rossiji z ruského “Top Gunu” z Lipecka demonstrovala skupinovou pilotáž čtveřice Su-35S. Nemohly chybět armádní skupiny Striži tj. v překladu rorýsi, kteří létají na devítce MiGů-29, a Russkije víťjazi ve skupině šesti Su-35S. Obě skupiny byly založeny v roce 1991. Do roku 2016 létali Russkije vitjazi na Su-27, poté do roku 2019 na Su-30SM, které v roce 2019 nahradily stávající Su-35S.
Perfektní show předvedla dvojice Su-30SM námořního letectva ze základny Saki.
Sledovat akrobacii těchto týmů létajících na relativně velmi těžkých, sériově vyráběných bojových strojích, je dechberoucí zážitek. Ve velmi dynamické sólové ukázce se předvedl tovární MiG-35.
Zcela jinou, avšak neméně hvězdnou akrobacii, předvedla sedminásobná mistryně světa Světlana Kapanina na letounu Extra 330. Také s ní bylo možno promluvit a ulovit pro www.planes.cz fotografii.
Světlana Kapanina, sedminásobná mistryně světa předváděla akrobacii na Extra 330. (Foto: autor)
Mezi již tradiční letové ukázky patřila pilotážní skupina aeroklubu Pervyj poljot na letadlech Piper PA-23, Jak-54, trojici SP-129 a SP-90.
Z dalších leteckých ukázek je nutno zmínit vystoupení jedenácti vrtulníků korporace Russian Helicopters, mezi kterými byly vrtulníky Mi-28NM, Mi-38T, Ka-32, Ka-52 a Ka-62. Po společném defilé celé sestavy vedené Mi-26 v ukázce účinkovaly vybrané typy vrtulníků.
Ukázala se také známá skupina Berkuty, létající na vrtulnících Mi-28N z výcvikového střediska vrtulníků u města Toržok. Zahraničními hosty byla poprvé skupina indického vojenského letectva Sarang na čtveřici vrtulníků ALH.
V letových ukázkách nechybělo předvedení SuperJetu a prototypů MC-21-300 a MC-21-310 (zalétaly si spolu dokonce i ve skupině) a Il-114-300.
Výčet nemůže být vyčerpávající, slouží jako ilustrace. Bylo nač se dívat.
Závěr
Letošní MAKS byl jiný a do značné míry překvapující. Zatímco v minulých letech byla výstava zaměřena na vojenská letadla a dopravní letadla byla neurčitě uvedena odkazem do budoucna, příslib do budoucna byl tentokráte na MAKSu hodně hmatatelný a velmi přesvědčivý.
Rusko v minulých letech úspěšně transformovalo a koncentrovalo svůj letecký průmysl, vyvinulo životaschopné prototypy dopravních letadel a vydělilo prostředky na to, aby se letadla dostala od prototypů k leteckým společnostem a cestujícím.
Duopol Airbusu a Boeingu bude po dlouhé době alespoň v segmentu jednouličkových letadel konečně konfrontován rodící se konkurencí MC-21 a čínského C919. Bude nucen postupně odepsat část tržního podílu na obou rychle se rozvíjejících trzích. Konkurence je dobrá věc a zcela jistě zajistí zdravější a dynamičtější prostředí pro další rozvoj oboru. To přinese výhody cestující veřejnosti a přinese nové inovace.
Je zřejmé, že po velmi dlouhé odmlce bude pro Rusko tato dekáda dekádou návratu domácích dopravních letadel na domácí trh. A to byla hlavní zpráva letošního MAKSu.
@Radek - díky za info.
Žádné novinky nejsou, poslední byla, že koupili italskou Vertex Aero, aby dokázali vrtulník certifikovat podle EASA/FAA.
Myslím že projekt stojí, protože nejsou peníze. Koaxiální rotory nemají moc dobrou pověst hlavně kvůli vibracím, kromě Ka-27 není jiný úspěšný typ. Ka-50/52 nepočítám, ten má svých problémů dost.
Dovolím si autora poněkud doplnit. Neboť IMHO je matoucí/nepřesné, co autor napsal: " řada Mi-8, která má světové vedení v množství sériově vyrobených vrtulníků"
Když si vezmem aktuální situaci, tak řada Mi-8 v žádném případě nedrží primát pokud jde o výrobu... Vycházeje např. z odhadů webů GAMA a RussianPlanes (tj. např. bez výroby vrtulníků v Indii, Číně atd.) za posledních 5 let a pokud vyloučíme vliv hospodářské krize a vliv krize vinou čínského viru, tak za období 2014-2019 je zhruba takový žebříček 15-ti nedávno nejvíce vyráběných vrtulníků:
R44 Cadet/Raven I / II ks 874 za 5 let tj. za období 2014-2019
Blackhawk/Seahawk ks 694
H125 ks 619
H145 ks 431
R66 ks 385
AW139 ks 318
407 / GX / GXi / GXP ks 302
Mi-8/17/171/172 ks 270
Bell 505 ks 244 (jde o výrobu za míň než 5 roků, neboť první vyrobené jsou z roku 2017)
H135 ks 202
NH90 ks 181
Cabri G2 ks 180
H130 ks 180
429 / WLG ks 164
těžko říct, která řada vrtulníků drží 15-ctou příčku z hlediska nedávné produkce
... Součet Bell UH-1Y a AH-1Z činí za těch 5 let 157 ks, ovšem jde či nejde o stejnou řadu?
... A také např. neznáme statistiku výroby typů odvozených od dřívější produkce firmy Hughes - která má tuším 3 nástupce, z toho 2 se spolu soudili/soudí o práva k výrobě některých typů (fy MD Helicopters a Boeing), zatímco třetí, (tj. Schweizer, posléze Sikorski) skončil s výrobou typů navazujících na vývoj od fy Hughes
... také neznáme počet nedávno vyrobených Mi-24/35 (RussianPlanes tuto řadu neuvádí, aspoň myslím), ale např. dle SIPRI se jeví, že nedávno vyrobené Mi-24/35 nejsou bestseller.
P.S. Je škoda, že pan autor prozatím neměl možnost zaregovat na můj věcný dotaz, jaká je aktuální situace okolo nedávné ruské novinky VRT500 (prototyp byl na minulém MAKSu)
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat zda-li na MAKSu bylo nějak diskutován další osud vrtulníku VRT-500 ( prototyp vystavována na MAKSu 2019 https://www.planes.cz/cs/article/203612/maks-2019-den-2 ) ?
Ve světle Bellu 505, Robinsonu R-66 a zejména Leonardo(Kopter) - AW-009 bych řekl, že se docela zahustila nabídka zákazníkům v tomto segmentu trhu ... (možná s tím souvisí konec EC-120+AS355 a relativně velká orientace MD Helicopters u menších modelů na dodávky militaizovaných verzí)
Mi-28 a Ka-50/52 se pořád nedají počítat mezi úspěšné konstrukce. Pořád jsou s nimi problémy a export?
Mi-26T2 se vyvinul pro indický tendr, ten ale prohrál - automatické systémy byly příliš komplikované, drahé a nespolehlivé. Takže šli do Alžíru. Rusko raději vybralo verzi T2V, což je levnější modernizace, s početnou posádkou.
Ka-226 se táhne desetiletí.
Mi-38 a Ka-62 jsou moderní konstrukce, ale Rusko neví, jestli už jsou vyzrálé pro masovou výrobu.
Celkem 6 záznamů
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
Autor nejspíš nemá na mysli posledních 5 let, ale celkový počet od počátku výroby (r. 1965).