Evropský parlament schválil certifikáty EU pro CoViD-19, které nic neřeší

• 13.06.2021 09:00

Evropský parlament ve středu schválil zavedení digitálního certifikátu CoViD-19, často označovaného jako covidový pas. Digitální certifikát má občanům EU umožnit prokázat se jednotným certifikátem potvrzujícím jejich bezinfekčnost. Státy Unie je mají pro cesty přes hranice vzájemně uznávat od začátku července. Osvědčení není nutnou podmínkou pro cesty přes hranice. V této souvislosti často slýcháme, že covidové pasy jsou návratem k volnému cestování a mají nás zbavit „noční můry“ loňských dovolených. Jenže tomu tak není.

Volné cestování fikcí

Během léta se z České republiky chystá na dovolenou do zahraničí vycestovat asi milion lidí. Certifikát jim toho ale ve skutečnosti moc nepřinese. V lepším případě usnadní kontrolu na hranicích, toť vše. Cestujícího nezbaví povinnosti vyplňovat příjezdové formuláře, absolvovat sérii PCR nebo antigenních testů ani studovat individuální podmínky pro vstup a pobyt v jednotlivých zemích, které samozřejmě nejsou jednotné a podléhají častým změnám. Volné cestování v roce 2021 zůstává iluzí. Cestující ve většině případů čeká PCR test(y), a to dokonce i v případě, že jsou očkováni. Podle názoru europoslanců by unijní země neměly uplatňovat dodatečná opatření, jakou je samoizolace. Rozhodnutí o konkrétních opatřeních je svrchovaným rozhodnutím každé členské země.

Letecké společnosti a firmy podnikající v cestovním ruchu diskusi o digitálním certifikátu jednoznačně podporovaly. Ještě koncem května se totiž zdálo, že spolu se schválením digitálních certifikátů budou členské země poskytovat bezplatné covidové testy. Tak o to alespoň usilovali europoslanci, a to zejména ti z jižních zemí EU, které jsou více závislé cestovním ruchu. Zároveň se tím měla odstranit „nerovnost“ mezi očkovanými a neočkovanými. Tento klíčový aspekt se však z konceptu na poslední chvíli vytratil, neboť některé členské země byly proti. Místo toho se objevila formulace, že testy mají být dostupné a na subvenci testování byla vydělena částka 100 milionů eur z nouzového fondu.

Ústup od bezplatného testování je špatná zpráva pro cestovní ruch i leteckou dopravu. Pro cestujícího je nepochybně daleko důležitější, kolik zaplatí za PCR/antigenní testy, než jak bude výsledky „jednotně“ a jednoduše prokazovat bezplatným digitálním certifikátem EU.

Zapomeňme na bezplatné testy

Mimochodem, bezplatné testy v květnu sliboval také premiér Babiš. V rozhovoru pro MF Dnes 20. května prohlásil: “Připravujeme, a já to prosazuji, aby lidé měli nárok na určitý počet PCR testů nebo antigenních testů měsíčně zdarma. A to právě proto, aby když bude chtít jet rodina na dovolenou a rodiče budou očkovaní, nemuseli by platit nic navíc za testy pro děti.” Realita k polovině června je však taková, že testy zdarma nejsou samozřejmostí. Ministerskému předsedovi navíc uniklo, že PCR testům vystavuje Ministerstvo zdravotnictví i ony Babišem zmíněné rodiče s ukončeným očkováním.

Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka jsou covid pasy jedinou možností, jak zajistit volné cestování do ciziny, resp. ze zahraničí do ČR. To je projev naprostého nepochopení covid pasů, neboť covid pasy pouze digitalizují (a sdílejí) jednotlivé dokumenty, které mohou být případně požadovány jednotlivými zeměmi. Žádné volné cestování však nezajišťují.

Praxe je dnes taková, že jednotlivé členské země EU uplatňují své suverénní právo rozhodovat, jaké certifikáty (a epidemiologická omezení) od cestujících vyžadují. Pravidla nejsou jednotná. Příkladem budiž očkování – zatímco EU uznává pouze očkování vakcínami certifikovanými v EU, Česká republika umožní občanům očkovaných v unijních státech a Srbsku vstup do země a pobyt po 22 dnech od podání vakcíny proti koronaviru, tj. včetně ruských a čínských vakcín. Otevřené v EU necertifikovaným vakcínám je také Chorvatsko, Řecko, Kypr a další turistické destinace.

Jediné, kde snad certifikát může pomoci, je omezení falešných testů. Je však otázkou, nakolik se testy v zemích EU falšovaly a pokud se falšovaly, pak důvodem k falšování byly nesporně právě náklady na jejich pořízení. A protože digitální certifikát není povinný, riziko falešných testů se stejně nevyloučí.

Nároky na antigenní či PCR testy dokládá příklad některých turisticky atraktivních destinací:

• Chorvatsko  

Při vstupu do Chorvatska se vyžaduje vyplnit příjezdový formulář, v případě ukončeného očkování nebo 22 dní od první dávky nebo po předložení potvrzení o prodělané nemoci je vstup bez testů. Jinak je vyžadován antigenní test.

Před návratem do ČR (hromadnou dopravou) je však potřeba PCR nebo antigenní test a po návratu další PCR test, pokud nejde o cestujícího s ukončeným očkováním.

• Řecko

Vyžaduje se příjezdový formulář. Při vstupu do země je nutno prokázat ukončené očkování nebo předložit potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní PCR test. Ten musejí mít i děti starší 6 let.

Pro návrat je vyžadován PCR nebo antigenní test, další PCR test nejpozději pět dní po návratu do České republiky. Do negativního výsledku PCR testu samoizolace.

• Španělsko (kontinentální)

Kromě příjezdového formuláře je nutné předložit potvrzení o dokončeném očkování nebo o prodělaném onemocnění nebo negativní výsledek PCR či antigenního testu.

Nutný PCR (max. 72 hodin starý) nebo antigenní test (max. 24 hodin starý) před návratem. Po návratu do ČR do 5 dní podstoupit PCR test, do výsledku v samoizolaci.

• Španělsko (Mallorka, Baleárské ostrovy, Kanárské ostrovy)

Vyžaduje se test 24 hodin před návratem do ČR.

Ministerstvo zdravotnictví vs. cestovní ruch

Z uvedených příkladů vyplývá, že cestující jsou zatíženi dodatečnými náklady a nepohodlím spojeným s testy. Podmínky pro návrat do České republiky jsou přitom typicky daleko přísnější (tj. nákladnější), než ty, které nárokují cílové země. Tato skutečnost vyplývá z toho, že Ministerstvo zdravotnictví bezdůvodně řadí takřka všechny země do rizikové nebo velmi rizikové skupiny, pro což neexistují žádné předem stanovené a objektivně měřitelné parametry.

Pokud se tedy vrátíme k oné Babišově tříčlenné rodině, která např. cestuje v polovině července např. do Barcelony, čeká ji po návratu do ČR výdaj okolo 1800 korun za PCR testy. Zpáteční letenku lze přitom pořídit okolo 2 600 korun. Náklady na testy se tak i po snížení jejich cen blíží ceně zpáteční letenky. A k tomu ještě až pět dní karantény navíc. Příznačné je, že zatímco očkovaní jsou při vstupu do Španělska (a řady dalších zemí) zproštěni PCR testů, při návratu do ČR je PCR testy a karanténa neminou.

To vše jen kvůli tomu, že ministerstvo zařadilo Španělsko (a další země, viz tab. 1) na „červený“ seznam. Výše popsaným problémům se však ona rodina vyhne, pokud do Španělska a zpět pojedou autem. Nebo nejlépe pokud zůstane doma. Ani jedna z těchto variant letecké dopravě zjevně nepomůže.

Redakce serveru planes.cz se pídila po konkrétních, dopředu stanovených a objektivních kritériích, podle kterých ministerstvo barví jednotlivé země a v únoru se proto o vysvětlení obrátila 5. února na Ministerstvo, přičemž dotaz zůstal bez reakce. Po urgenci se nám nakonec podařilo 13. dubna získat sice dlouhou, avšak nic neříkající odpověď:

Hodnocení rizikovosti dané země a její zařazení do jednotlivých kategorií, tj. na země s nízkým rizikem nákazy, země se středním rizikem nákazy, země s vysokým rizikem a na země s velmi vysokým rizikem nákazy vychází jak pro státy EU tak pro tzv. třetí země jednak z metodiky hodnocení Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí a jednak z doporučení Evropské komise - Council Recommendation on a coordinated approach to the restriction of free movement in response to the COVID-19 pandemic, toto doporučení bylo přijato v říjnu loňského roku a jeho cílem je nastavit taková opatření, která jednak výrazně neomezuji volný pohyb v rámci EU a zároveň chrání veřejné zdraví před zavlečením onemocnění ze zahraničí, zejména v souvislosti s novými variantami viru SARS-CoV2.

Členské státy EU se důvodu jednotnosti přístupu dohodly na koordinovaném přístupu k omezování volného pohybu v reakci na koronavirovou pandemii, což zahrnuje barevné označení pro klasifikaci oblastí – na zelené, oranžové, žluté a šedé „zóny“ dle míry rizika, a to na základě vývoje a vyhodnocení jejich epidemiologické situace.

Rovněž se dohodly na společných kritériích, která by měly uplatňovat a dle kterých by se měly řídit při rozhodování o tom, jaká zavést cestovní omezení a na společném přístupu pro cestující z „červených oblastí“ (testování a „samoizolace“)

Stejně tak se dohodly na listu tzv. třetích zemí, které v návaznosti na zhodnocení jejich epidemiologické situace budou vnímány jako země „bezpečné“ a nebudou pro ně platit cestovní omezení, tento seznam se pravidelně aktualizuje, nejedná se tudíž o žádný diskriminační postup, nýbrž koordinovaný a odsouhlasený přístup členský států EU a postup, který je volen vůči třetím zemím v ČR je tak obdobný i v ostatních členských státech. Primárním cílem je ochrana veřejného zdraví a nastavení adekvátních protiepidemických opatření k zabránění zavlečení nakažlivějších variant viru SARS – CoV2.

S pozdravem

Zdeněk Kyselý

Odpověď potvrdila, že žádná objektivní a měřitelná kritéria neexistují. Ministerstvo se pouze schovává za doporučení a koordinace. Rozhodnutí o epidemiologických opatřeních jsou svrchovaným rozhodnutím každé členské země a nemohou a nejsou odněkud nařizována. Důkazem toho je, že většina zemí EU má pravidla stanovena výrazně méně restriktivně.

Dodatečné náklady na testy a další omezení jako je povinná samoizolace stanovené ministerstvem způsobují, že řada potenciálních cestujících (a zejména rodin) na zahraniční dovolenou prostě nedosáhne, což negativně poznamená cestovní ruch a podtrhne oživení letecké dopravy.

Dokud se tento problém nevyřeší a nákladová bariéra přiměřeně nesníží, pak jásání nad jednotným unijním digitálním certifikátem není na místě. Pokud tedy hlavní smysl certifikátu nespočívá v usnadnění návštěvy kadeřnictví nebo restaurace. Tam ovšem certifikát stejně nikoho nezajímá.

Diskriminace letecké dopravy

Dalším zajímavým momentem je, že z hlediska epidemiologických opatření se pohlíží přísněji na cestující, kteří do Česka přijíždí (nebo se vrací) hromadnými dopravními prostředky. Nejpřísnější kontrola, která postihne 100 % přijíždějících, je přitom uvalena na leteckou dopravu. Z toho by se zdálo, že letecká doprava je z hlediska přenosu nákazy více riziková než jiné formy hromadné dopravy. To ostatně potvrzuje i výrok tehdejšího ministra Blatného z 3. dubna, že „člověk nakažený covidem-19 může za cestu letadlem nakazit deset až 20 lidí.“ Server planes.cz pozorně vyhodnocuje informace o případech „hromadného“ šíření nákazy v letadlech (po zavedení povinných roušek či respirátorů). A protože o žádném takovém případu nevíme, obrátili jsme se na ministra s žádostí předložit konkrétní informace o takových případech. Bez odpovědi.

Jak známo, letadla jsou vybavena HEPA filtry a pravidelně dezinfikována. Používání roušek či respirátorů je důsledně vyžadováno. Podávání občerstvení je silně redukováno. Všeobecné mínění odborníků (kromě ex-ministra Blatného) je, že pravděpodobnost přenosu nemoci na palubě letadla (po zavedení roušek) je mizivá, a to i v případě dlouhých mezikontinentálních letů.

Proto se lze domnívat, že 100% kontrola přijíždějících ze zemí Schengenu na letišti v Praze se praktikuje prostě proto, že je nejjednodušší a nikoliv proto, že letecká doprava představuje větší rizika.

Závěr

Suma sumárum, proti loňské „noční můře“ budou letos cesty do zahraničí pokud možno ještě komplikovanější a díky excesivním požadavkům na testování také nákladnější. A to i přes rostoucí proočkovanost populace. Digitální certifikát EU pro CoViD-19 na tom mnoho nezmění.

Ve světle požadavků na PCR testy a v některých případech i pětidenní samoizolaci po návratu si čtenář nepochybně udělá představu o onom „volném cestování“ dle ministra Kulhánka.

Letecké dopravě (a zejména společnosti Smartwings), českým daňovým poplatníkům a potenciálním cestujícím do/ze zahraničí by daleko více než certifikát EU pro CoViD-19 prospělo, pokud by ministerstvo zdravotnictví přestalo oživení cestovního ruchu komplikovat svými neodůvodněnými, nepřiměřenými a diskriminačními požadavky. (Obr.: MZČR)

Fotografie k článku