Zklamu všechny ty, kteří čekali cestopis o Bulharsku, i ty, kteří doufali v hrátky s horkokrevnou kráskou. SOFIA je seriózní záležitost a je to zkratka názvu Stratospheric Observátory for Infrared Astronomy.
B747SP N747NA - SOFIA
Minulý týden jsem dostal e-mail od kamaráda, že SOFIA bude o weekendu sedět na „Moffett Field“ a že se můžu zaregistrovat na prohlídku. Zaregistroval jsem se na první turnus ráno v 10 hodin a předpokládal jsem, že tam nebude moc lidí, protože a) je brzo ráno, b) nikoho to moc nezajímá. Hmmm, přišli jsme tam hodně brzy a fronta lidí už byla tak 30 m dlouhá. Do éra pouštěli po 10, takže jsme přešlapovali téměř hodinu, než jsme se dostali dovnitř. V žádném případě jsme se ale nenudili, protože akce byla zorganizována formou výstavky a procházelo se kolem stánků, kde jsme si mohli nechat vysvětlit zajímavosti celého programu. O astronomii samozřejmě nevím téměř nic, ale nezdráhal jsem se něco se dozvědět. Daleko víc mne stejně zajímalo letadlo samotné. Naposledy jsem ho totiž viděl téměř na den přesně před 17 lety, když přistálo z posledního letu s cestujícími na trati z Houstonu do San Franciska.
Konečné jsme se dostali na palubu, lidi se motali všude a nebylo téměř ani možné udělat fotku. V nejlepším záběru stal nějaký „vědec“ a imponoval jakési mladici, která předstírala, že ví, o čem ji povídá. S žádosti, aby ho někdo odstranil že záběru, jsem nepochodil, až nakonec mi člen týmu ve žluté vestě poradil, že když mám otázky, tak prý dole je někdo, kdo je zodpoví. Otázky jsem neměl a fotky taky ne.
V neděli po snídani jsem se rozhodl, že si na Moffett zajedu znova a vyfotím si éro znova bez lidí, třeba přes plot. Se svou dobrovolnickou průkazkou tam múžu kdy chci, tak žádný problém. Udělal jsem pár fotek přes plot a trošku nevraživě koukám na dveře do operačního centra NASA, za které bych se hrozně rád dostal. Asi jsem byl vyslechnut, protože přišla skupinka asi čtyř lidí, kteří byli vpuštěni dovnitř. A nějak jsem se ocitl uvnitř i já. A naprosto neuvěřitelně mi naproti jde „člen týmu ve žluté vestě“ z minulého dne. A že co bych rád a že mne někde viděl. Tak jsem mu připomenul, že mi v sobotu znepříjemnil fotografování a že bych si rád udělal pár fotek bez lidí. Ne moc přívětivě chtěl vědět, jestli mám nějaké ID. Ani zaměstnanecké ani dobrovolnické mu nějak neimponovalo, že je sorry, že nemám fotky a vypadalo to, že mne pošle, abych zavřel dveře zvenku. Tak jsem mu ještě vysvětlil, že je SOFIA sice hodně známá, ale pokud nebudou mít fotku na planes.cz, tak o nich nikdo neví. Koukal dost nevěřícně, pak vytáhl vizitku a řekl: „Vidíš támhletoho chlapíka v kombinéze? Jmenuje se Manny, je to náš pilot a ukáže Ti, co budeš chtít“. Z vizitky jsem zjistil, že ten vlastně ne špatnej chlapík se jmenuje Nicholas Veronico a je to šarže přes styk s veřejností. A pilot, celým jménem Manny Antimisiaris na moje přání prohlásil: „No jasné“ a už jsem se mohl ptát. Něco (málo) jsem věděl, něco (hodně) jsem se dozvěděl.
B747SP N747NA
Letadlo je Boeing 747SP (Special Performance), registrace N747NA, klasifikované jako „Experimental“. Je jedním ze 45 SPček, které Boeing vyrobil.
Historii má bohatou.
Clipper Lindbergh
V květnu 2007 je letadlo znovu pokřtěno při příležitosti 80. výročí přeletu Atlantiku Charlesem Linberghem. Tentokrát obřad vykonal Lindberghův vnuk Eric Lindbergh. Ke křtu bylo použito francouzské šampaňské, což reprezentovalo „Šťastné přistání v Paříži po Lindberghově přeletu oceánu“, dále trochu kalifornskeho vína, reprezentující dvě centra SOFIA a NASA umístěná v Kalifornii, potom sklenice německého piva, reprezentující DLR (German Aerospace Center) a konstrukci systému teleskopu, a nakonec plechovka „Dr. Pepper“, reprezentující L-3 Communications, firmu, která provedla celou modifikací a protože „Dr.Pepper“ byl vynalezen ve Wacu.
Trošku technických údajů o letadle.
Prostor za přepážkou horní paluby
A něco o teleskopu:
Za modrými dveřmi je mozek observatoře
SOFIA není nový program. Historii „létajících“ astronomických laboratoří započal v r. 1966 Dr. Gerard Kruper, když použil 30cm teleskop zamířený z okna letícího Convairu 990. Když bylo dokázáno, že „airborne astronomy“ má budoucnost, začali používat infračervené teleskopy na Learjetu. Od 1974 do 1995 používala NASA Kuiper Airborne Observátory s 91cm teleskopem v upraveném vojenském nákladním C-141.
Posádku SOFIE tvoří průměrné 20 lidí včetně pilotů. Flightdeck B747SP má ještě klasické uspořádání – kapitán, druhý pilot, palubní mechanik, navigátor. Pozorovací mise nejsou pro piloty žádná procházka rozkvetlou alejí. Teleskop má možnost pohybu ve svislém směru 75°, ale ve vodorovném není manipulovatelný, takže horizontální zaměření a jeho udržování závisí na pilotovi. A aby teleskop zůstal zaměřen na určitý objekt, nemůže se horizontálně odklonit víc než o 3 stupně. Protože se země otáčí a objekty se (relativně) pohybují, musí SOFIA letět v konstantním oblouku. Něco sice „uřídí“ autopilot, ale pilot musí neustále korigovat podle pokynů řídícího mise.
Fotografie stejného objektu (souhvězdí Orion) pořízené optickou a infračervenou kamerou. (c) NASA
Jsem rád, že jsem měl vnuknutí na Moffett jet ještě v neděli a pak, že jsem měl štěstí potkat Nicholase a hlavně Mannyho. Jak vidíte, dozvěděl jsem se hodně. Taky to, že v sobotu prošlo eroplánem 9 000 lidí. Také se přišel podívat (na invalidním vozíku) 94letý expilot PanAmu, který právě s tímhle letadlem létal. Zajímalo ho, jestli je to opravdu originální „Clipper Lindbergh“ nebo jenom pojmenované jiné éro. Manny ho ujistil, že samozřejmě a zval ho do cockpitu s tím, že je připravených 11 chlapíků ho tam dopravit po schodech i s motorovou židli. Odpověděl, že tam strávil hodně času a smutně s díky odmítl se slovy: „Thank you very, very much and take a good care of that beauty“.
Paluba B747SP - N747NA
Děkuju ještě jednou i já a věřím, že se o krásku budou starat dobře. Nakonec předpokládaná životnost je dalších 20 let.
velice rad ctu clanky o vsem co leta a je-li clanek doplnen obrazkem jsem zase"chytrejsi"
dekuji mirek (80let)
Kdyz United koupil pacificke linky od PanAmu (+B747SP), SPcka byly pouzivane na dalkovky do Londyna, Buenos Aires a Ria de Janeira, obcas Sydney.
To je zajímavý, že takový ultradálkový letadlo používal United na vnitrostátních linkách.
Zajímavý a hezký článek.
Děkuji.
Navstivil jsem SOFII ve stejny weekend a jako optik jsem obdivoval optomechanicky design celeho teleskopu. Clanek se evidentne nemohl zabyvat detajly konstrukce, funkce a fotografickych vysledku pozorovacich misi, ale doporucuji ctenarum nahlednout do infracervene fotografie kosmu. Rozdily zaberu z atmosfery (za pritomnosti vlhkosti) a mimo ni jsou udivujici.
Jenže on se ten vrtulník nevznese rovně nahoru. To se jen zdá pozorovateli na povrchu země. Jak ten pozorovatel, tak ten vrtulník se se zemí otáčejí úplně stejně, pozorovateli na zemi vrtulník připadá nehybný. Pokud by se na to ale díval pozorovatel někde z dálky z kosmu, tak vidí, že vrtulník na zemi se pohybuje po kružnici (kolem osy rotace země) a když se vnáší, tak se zdvihá po spirále (původní setrvačnost ve směru rotace korigovaná gravitací do kružnice s dobou oběhu jeden den, plus složka pryč od osy "vlastními silami" motoru).
Dalo by se také argumentovat tím, že atmosféra rotuje zároveň se zemí (nebo vám snad kolem hlavy fičí vichřice co ustává jen na pólu?) a každé letadlo nebo vrtulník jsou touto atmosférou unášeny. Ale to je až druhotný argument. Základní omyl skutečně vyplývá ze záměny vztažné soustavy uprostřed úvahy.
Viem, ze to nesuvisi celkom s temou, ale zaujimalo by ma, ci ma rotacia Zeme nejaky vplyv na dlzku letu. Pretoze podla logiky ked sa vrtulnik vznesie do vzduchu, a ostal by vertikalne visiet na jednom mieste napriklad 12 hodin, taka by sa Zem pod nim mala otocit o 12 casovych pasiem, no v praxi to tak nefunguje. Dakujem za objasnenie
Pro zajimavost - pro rizeni nataceni teleskopu je pouzita datova sbernice CAN s protokolem CAN Aerospace - stejna jako byla pouzita pro System Avionickych Modulu na letounu Aero Ae-270 Ibis.
Pěkné,děkuji za zajímavé čtení :)
Celkem 10 záznamů
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
Pan Am ale zkrachoval až v roce 1991?